Dva momenty z osmé partie pohledem trenéra

 

 

Dva momenty z osmé partie pohledem trenéra

 

Tak jsme se dočkali! Osmá partie zápasu o titul mistra světa mezi Carlsenem a Karjakinem vyvedla konečně skóre z rovnováhy. Bez ohledu na konečný výsledek zápasu, tedy vývoj jeho poslední třetiny, bylo již nyní (a jistě ještě bude) napsáno o rezultativní osmé partii zápasu hodně; jak už to však v dnešní době bohužel bývá, zůstane jen pachuť nikoli ojedinělého Carlsenova klackovitého chování,  hodného tak nanejvýše mistra světa v tak ‚intelektuálním sportu‘ jakým je box…

 

Níže bych chtěl čtenáře seznámit se dvěma momenty do poslední chvíle napínavého střetu. Moje profese trenéra a teoretika mě vlastně tak trochu nutí zastavit se právě u nich! Podívejme se nejprve, které dva momenty nás zaujaly: 1.d4 Jf6 2.Jf3 d5 3.e3 e6 4.Sd3 c5 5.b3 Se7 6.0-0 0-0 7.Sb2 b6 8.dxc5 Sxc5 9.Jbd2 Sb7 10.De2 Jbd7 11.c4 dxc4 12.Jxc4 De7 13.a3 a5 14.Jd4 Vfd8 15.Vfd1 Vac8 16.Vac1 Jf8 17.De1 Jg6 18.Sf1 Jg4 19.Jb5 Sc6 20.a4 Sd5 21.Sd4 Sxc4 22.Vxc4 Sxd4 23.Vdxd4 Vxc4 24.bxc4 Jf6 25.Dd2! (1. pozice) Vb8 26.g3 Je5 27.Sg2 h6 28.f4 Jed7 29.Ja7 Da3 30.Jc6 Vf8 31.h3 Jc5 32.Kh2 Jxa4 33.Vd8 g6 34.Dd4 Kg7 35.c5 Vxd8 36.Jxd8 Jxc5 37.Dd6 Dd3 38.Jxe6+ fxe6 39.De7+ Kg8 40.Dxf6 a4 41.e4 Dd7 42.Dxg6+ Dg7 43.De8+ Df8 44.Dc6 Dd8 45.f5 a3 46.fxe6 Kg7 47.e7 Dxe7 48.Dxb6 Jd3 (2. pozice) 49.Da5 Dc5 50.Da6 Je5 51.De6 h5 52.h4 a2 0-1

 

 

 

pozice po 25.De1-d2pozice po 28…Je5-d3

 

Těžkotonážníci: „Otevřené sloupce? Známe! Ať se jimi protivník zahltí!“…Nebo je všechno jinak?

V pozici diagramu po Carlsenově 25. tahu vytvořil ten hrozbu osmé řadě.

 

 

 

Proboha, jak budu svěřencům vysvětlovat Karjakinův postup 25…Vb8

 

 

 

, ještě ke všemu zahraný po jedenačtyřiceti sekundách přemýšlení včetně příchodu k šachovnici? Vždyť černý přenechává důležitý, ba se zdá klíčový, centrální sloupec protivníku? Proč vyzývatel raději věže nevyměnil 25…Vxd4 nebo o OL dále nebojoval po 25…Vd7? Není opuštění centrálního sloupce závažným porušením strategických zásad?“ Takové otázky by si měl – domnívám se – klást nejen dobrý trenér, ale i šachista, jenž se chce vážně vzdělávat!

 

Rovnou napišme, že méně vyspělým svěřencům se nám počínání černého vysvětlit nepodaří! Ostatně zkušení trenéři vědí, že strategické těžké partie není radno dětičkám vůbec ukazovat už proto, aby na nás v příští lekci nezaútočil ‚cestou zpět‘…bumerang

                                                                                                 

poučený černý hraje 1…Vb8?

Jinak je tomu v případě, jestliže pracujeme se svěřencem, který je už seznámen s pojmy transformace i dynamické a statické faktory boje.

Osobně bych k vysvětlení na pohled pasivního ústupu věže přistupoval ze dvou rovin: obecné a samozřejmě konkrétní, variantní.

 

Nejprve k obecnému vysvětlení: V předchozím průběhu dovolil mistr světa významné zhoršení svojí pěšcové struktury na dámském křídle, za to však získal (dle svého šachového vkusu!) převahu ve svém milovaném centru a na dámském křídle. Jeho figury pracují lépe a pokud by bylo povoleno udávat znak (s kompenzací) nejen v situacích s narušenou materiální rovnováhou, potom bychom jej tu neváhali použít. Něco za něco! A tak statické faktory v podobě oněch izolovaných pěšců a4+c4 a slabého bodu c5 jsou kompenzovány větší mobilitou a aktivitou bílých sil + převahou v centru (kontrola centrálního bodu d5). Carlsenovi muselo být jasné, že boj o centrální linii v dané situaci vyhraje nebo dojde k další přeměně pozice, v níž se ovšem jeho centrální pěšci částečně narovnají, ale ovšem ještě s větší převahou ve středu desky.

 

 

 

Pozici je tedy možné chápat tak, že před námi vzniká složitá situace možné dynamické rovnováhy, v níž spolu zápasí statické faktory černého (pěšcová struktura) s dynamickými bílého (aktivita figur, převaha v centru, OL „d“).

Poznámka: mezi dynamickými a statickými faktory boje není vždy všechno tak vyjasněné! Existuje však poučka, pomocí které snadno zjistíme, která z obou velmocí podporuje nás, a která je naopak nakloněna protivníku: Vyjměme v duchu z desky dámy (konkrétní varianty nás poté samozřejmě nezajímají!). Kdo ‚na tom‘ vydělal? Právě ten šťastnější je potom „Statikem“. To on usiluje o výměny, přechod do koncovek a pokud možno zachování stávající pěšcové kostry…zajímají jej tedy dlouhodobé faktory v pozici!

 

Konkrétní variantní důkazy svědčící o povinnosti černého  odevzdat centrální linii „d“ (nařízení madam Statiky ) není těžké podat, a doopravdy se domníváme, že oba protivníci museli o následujícím povinném ústupu černé věže vědět, protože…všechno ostatní je prostě špatné! Podívejme se:

 

 

 

 

 

A/ 25…Vxd4?! 26.exd4!/±

 

 

se zjevnou iniciativou díky převaze v centru, resp. prostoru (bílí tzv. visící či visací pěšci ubírají protivníku mnoho polí na páté řadě) a střelcem zde silnějším černého jezdce.  Zkušenější šachista zde vidí i další nedostatky černého hájemství. Figury se věnují královskému křídlu, jakoby zde probíhala bujará oslava, zatímco v centru a zejména dámském křídle se po nich zem slehla! (Útok bílého na dámském křídle se opírá o velmi silný průlom c4-c5!…když b6xc5, tedy padá pěšec a5!) Výměnu věží je tedy třeba zavrhnout, i když – na druhé straně – o nějaké zoufalé či dokonce beznadějné pozici mluvit rozhodně ještě nemůžeme.

 

B/ Černý se nevzdá OL „d“ ani po  25…Vd7?!

 

Tento postup (považujeme za prvotní impulz k sepsání krátkého článku) vypadá již na první pohled sympaticky. Vždyť černý neopouští OL, a jakákoli jiná výměna – tedy bez změny pěšcové kostry na desce – je, jak víme, obecně výhodná jemu, resp. Statice. Představa jezdce usazeného na c5 by měla v bílém vzbuzovat hrůzu snad dokonce v podobě vstávání vlasů na hlavě . Jsme zvědaví, zda se (v budoucnu) některý glosátor na tomto místě pozastaví; na pohled nelogické vzdání se OL „d“ v partii ve prospěch tohoto postupu, pochopitelně včetně uvedení správných pravdivých důvodů! Problém tkví totiž jen a jen v…taktice! Podívejme se: 26.c5!!±

 

 

; malá kombinace s ideou dvojnásobného odvlečení a motivy například přetížení černé dámy nebo napospas ponechaného dámského křídla! Nyní: B1/ 26…bxc5 27.Vxd7 Dxd7

 

(Ještě horší je 27…Jxd7 28.Dxa5

 

 

, načež by černý potřeboval čas k nalezení koordinace mezi oběma figurami na sedmé řadě…který mu ale bílý neposkytne! Hrozí 29.Da8+ Jgf8 30.a5+- nebo 29…Df8 30.Db7!)

 

28.Dxa5

 

s hrozbou 29.Da8+ a 30.a5, případně 29.Dc7 Dxc7 30.Jxc7 a 31.a5. Vzdálený volný pěšec „a“, který se poté stával pro černé jezdce noční můrou, má zjevně v torbě maršálskou hůl!

 

 

(Je zajímavé, že o té by ještě v partii měla být řeč, i když si jí vyslouží – želbohu in memoriam – pěšec…černé barvy!) 

 

B2/ Nebo ‚dodatečně‘ 26…Vxd4; myšlenka neopustit za žádnou cenu OL „d“ selhává tu po 27.exd4 Db7

 

(27…bxc5?! 28.Dxa5 cxd4 29.Jxd4±; učební pozice No 1 )

 

28.g3!

 

28…Jd5 29.Sg2 Jge7 30.Jc3

 

 

vpravdě s nehezkou situací černého.

 

C/ Konečně, didakticky lépe by se vysvětlil přesun černé věže na druhou otevřenou linii po 25…Vc8. V takovém případě však centrální strategie bílého korunovaná výpadem 26.Jd6

 

 

 

mohla dát vzniknout miniatuře po 26…Vd8?? 27.Jf5!, načež by v partii bylo na místě zastavit hodiny.

 

Kam se zatoulala Carlsenova pověstná intuice aneb Nimcovič ‚v sedmém nebi‘!

Už jsem ve svých článcích vzpomínal Carlsenovo nepříliš vkusné (promiňte dysfemismus) velkohubé prohlášení někdy z doby, kdy končila spolupráce s G. Kasparovem. Parafrázuji: „Moje intuice je mnohem rozvinutější než Kasparovova!“

(Ponechme nyní stranou, že jádro zjednodušení může být i pravdivé, přičemž samozřejmě autor nikomu nevnucuje svůj názor: co se týče porozumění šachu má i dnes 13. mistr světa ‚uhrán nějaký ten level navíc‘!  Kasparov se při hře vždy opíral především o induktivní myšlení; tedy chtěl co možná nejvíce propočítávat; to není žádným tajemstvím…)

Pokud je současný mistr světa ještě schopen kritické sebereflexe, měla by jej dle našeho soudu (ať již v partii či celém zápasu, to se ještě uvidí) nejvíce mrzet nevyužitá šance ve 49. tahu, tedy na samém konci partie. Podívejme se o jaký že moment šlo…

 

 

Jak měl bílý pokračovat?

 

Svým posledním tahem 48…Jc5-d3 usiloval černý o zjevně nejdokonalejší naladění souhry zbylých kamenů na desce. Pravda, s oslabeným králem mnoho nenadělá, ale trio černých kamenů Dáma + Jezdec + Pěšec a3 (a světe div se, možná i kvartet – Pěšec „h“!) vzájemně výtečně interagují. Je zřejmé, že pokud černý dosáhne tohoto ideálu, součet všech jeho výhod by jej mohl dovést k cíli.

Právě zde mohl ovšem mistr světa uvést do chodu svůj pověstný algoritmus intuice zajišťující mu v celé řadě partií dosažení optimálního výkonu svých figur.

Zde se ovšem pod celou správnou strategickou koncepcí hry, jíž Carlsen nenašel, podepisuje, že poslední šancí je ‚vždy‘ pokusit se zneklidňovat černého krále, jehož pěšcový kryt byl v průběhu boje nejprve demolován a později definitivně ztracen…

 

Nimcovičovská klasika – Blokáda

Že by mistru světa ‚chyběla Nimcovičovská klasika‘? Má opravdu tak daleko k mistrům světa Petrosjanovi a Talovi, kteří s Nimcovičovým dílem pod polštářem trávili noci? Vážený čtenář, který ví jak naše partie probíhala dál, stejně jako ten, který vidí střet třeba poprvé, se zde snad dostatečně poučí z klasiky, díky níž potom ­– věříme – dokáže najít správné pokračování bílého ve 49. tahu na diagramu výše!

 

Odbočme tedy k oné klasice! Než by autor znovu vysvětloval principy Nimcovičova systému, konkrétně jeho náhled na princip blokády, co kdybychom dali níže přímo prostor části jeho jedné kapitoly knihy? Přečtete si prosím nejprve text a prohlédněte si pozorně pracovní diagram z knihy Můj systém:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nyní přejděme zpět přímo k pozici a dalšímu průběhu: Před hrozící strašlivou centralizací a blokádou skokem Jd3-e5 (viz pracovní diagram níže; blokáda, za mříže s pěšcem e4, dohled nepostačí!)

 

 

bylo možné rozehrát střelce!

 

 

 

Právě intuice měla Carlsenovi napovědět, že k výraznému zlepšení souhry dueta D+S vedlo 49.e5! (analogicky Nimcovičově ukázce po d5-d4!)

 

 

 

Tohoto kombinačního motivu, tedy ideje odkrytí dráhy střelce, si na stránkách www.chesspro.ruvšiml i Jevgenij Glejzerov. Počítač ovšem ukazuje i druhou schůdnou možnost 49.h4! Je5 50.Sh3

 

 

se zcela dostatečnou protihrou. Jinak oživlý střelec by se ocitl ve světle ramp například v této ilustrační variantě: 50…Df6?

 

(50…a2? 51.Db2 a budoucí maršál těšně před povýšením zhyne! Dynamickou rovnováhu postavení ovšem podtrhovalo například 50…Df7 51.Sf5

 

 

 

 

51…a2 52.Db2 Kf6 53.Db6+ Kg7 54.Db2 Kf6)

 

51.Da7+ Kg6 52.Sf5++-.

 

Připomeňme si (pro budoucnost), že partie skončila rychle po 49.Da5? Dc5 50.Da6 Je5! 51.De6 h5! 52.h4??

 

 

Na videu jasně vidíme, že mistr světa neměl o následující kombinaci ani tuchy! ‚Střísku‘ – jak se říká oblíbenému podepření hlavy oběma rukama, zvyku mnohých šachistů všech výkonností a věku – si ‚vyrobil‘ až těsně před tím, než přiznal porážku po pro něho překvapivém 52…a2! (kombinace s ideou odvlečení dámy od oslabeného černého monarchy). Mohlo následovat: 53.Dxa2 Jg4+ 54.Kh3 (54.Kh1 Dc1+) 54…Dg1 55. Db2+ Kg6

 

 

 

49…Jxe5

 

 

Pokud by černý chtěl udržet alespoň zdání šance na výhru, musel pěšce (Nimcovičova špatně hlídaného zlotřilce) sebrat. Jak ukazují varianty, jinak by si mohlo černé trio nohy ušoupat, pozice však držela v rovnovážném stavu.

[Nikoli 49…Dxe5?? skrze dvojúder 50.Da7+; dále nemá smysl spekulovat, zda by se tu černý zachránil čili nic. 49…a2?! 50.Dd4!=.]

 

50.Sd5! [nebo =50.Dd4 a 51.Sd5] s ideou 51.Dd4

 

s ideálním rozestavením figur, jež bílému garantovalo pohodlnou remízu.

 

 

Náhled autora a malá soutěž

K odlehčení pokračujícího zápasu o šachovou korunu jsem nejdříve váhal, zda nemám uveřejnit některé z ohlasů diváků, kteří sledují přímé přenosy zápasu v New Yorku. Nu, zasmál jsem se. Je až neuvěřitelné, kolik – eufemisticky řečeno – mylných představ a chabých znalostí historie tito aktivní pisálci dokáží vyprodukovat. Tak například ke Carlsenově chování jsme se dozvěděli, že „géniové jeho formátu si toto mohou dovolit“! Co myslíte, milí čtenáři, (ne)může být označován za génia člověk, který získal velmistrovský titul ve 12 letech, tedy Sergej Karjakin ? Domnívám se, že sledujeme souboj dvou výtečných představitelů současného šachu, z nichž jeden je slušně vychován a působí velmi sympaticky, druhý je produktem dekadentní západní civilizace ‚v čele‘ s permisivní výchovou…

Do smrti nezapomenu na skvostný citát P. D. Jamesové z románu Potomci lidí: „Zacházíme-li od malička s dětmi jako s bohy, jsou v dospělostí náchylní chovat se jako ďáblové.“

 

První co autora před zápasem v New Yorku napadlo bylo teoreticky možné srovnání s gigantickým střetnutím Capablanca vs. Alechin (Buenos Aires, 1927). Vzdělanější čtenáři možná vědí, že mistr kombinace a propočtu A. A. Alechin zvolil v zápase způsob vedení boje, který – řekněme – nikdo nečekal…

 

Otázka: která z fotografií zachycuje současného mistra světa v šachu? 

 

 

 

 

 

 

 

Jan Bílek 23.11.2016

Partie ke stažení: trenerovy_zapisky_8_partie

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Šachový citát

Šachy jsou prubířský kámen  intelektu.

Johann Wolfgang von Goethe

Šachová úloha
Šachový citát

 

Šachy podobně jako hudba a láska mají tu moc učinit člověka šťastným.
Siegbert Tarrasch

 

Výhodný hosting