Na Pranýři (3) – Brilantní informační soustava

Na pranýři – díl třetí

 

 

 Aleksandar Matanovič

 

Výsledek obrázku pro pranýř

 

 

Brilantní informační soustava

 

Vážení čtenáři.

Náš třetí vstup do rubriky pranýř začněme netradičně…obrovskou chválou za počin, který kdysi uskutečnila skupina jugoslávských šachistů. Nepřeháníme – změnila totiž navždy svět 64 polí!

Téměř všem vyznavačům naší krásné hry – ať už tímto slůvkem myslíme cokoli výrazně zjednodušila a zpříjemnila šachový život! Pokud by například naši občasní křemíkoví spojenci nevyužívali systém, o němž bude řeč níže, mnozí milovníci šachu by si, myslím, pořádně a od plic zahudrovali: „Jaká to čísla mně tu na draze zakoupeném šachovém motoru naskakují? Kdo se v tom má vyznat? A stojím teď vůbec podle stroje lépe? Vždyť jde málem o složitější spleť cifer, než vidím na svém ročním vyúčtování elektřiny?!“

Kdyby ničím jiným, být na místě oné pracovní skupiny, cítili bychom své šachové poslání na tomto světe za ukončené…dál bychom se jen bavili, chválejíce výdobytky hédonismu!

První část pro mnohé doopravdy přínosného článku jsme ovšem nuceni uvést beztak jaksi povinně. Abychom mohli být pochopeni při brutálním útoku na jedno neuvěřitelně bídné, mizerné dílko v dalším, čtvrtém dílu rubriky (nyní nemáme na mysli relativně mírnou kritiku uvedenou v tomto čísle níže), měli bychom se seznámit a poučit v oblastech, v nichž – jsme přesvědčeni – většina zejména méně zkušených šachistů tak trochu plave…

 

Geniální počin

Jugoslávský velmistr Aleksandar Matanovič (*1930) s několika ostatními agilními jugoslávskými velmistry, mistry a teoretiky, stál rozhodujícím způsobem u zrodu – nebojím se říci – nejlepšího a nejsofistikovanějšího informačního systému v dobách, kdy ještě zdaleka nebylo možné opřít se o pomoc počítačové techniky.

Zhruba od poloviny 60. let totiž začala skupina vydávat v půlročních intervalech Šachové informátory, v nichž bylo lze nalézt nejen  nejdůležitější komentované partie či kombinace a koncovky v daném období, nýbrž šlo i o jakýsi bulletin FIDE. Mohli jsme zde například nalézt výsledky turnajů za minulé období, od počátku 70. let kompletní listinu osobních koeficientů, listinu nově jmenovaných velmistrů (listujíce informátorem číslo 34 můžeme kupříkladu vidět, že v roce 1982 byl na kongresu FIDE jmenován velmistrem československý reprezentant Jiří Lechtýnský…) a mnoho dalších zajímavých informací. (Z tiráže na konci jednotlivých čísel jsme se mohli dočíst, jaký že to na dnešní dobu gigantický počet výtisků se dokázal prodat: 22 000, 30 000…takovéhle náklady mohly možná překonat jen nejslavnější knihy a časopisy vydávané v SSSR!*) Pravda, informátor nebyl právě (minimálně ve srovnání se sovětskou literaturou) levný! Přibližně 500,- Kčs bylo v osmdesátých letech minulého století vskutku dost peněz

 

*Pro informaci: v roce 1980 měl jeden z nejprodávanějších časopisů náklad asi 75 000 výtisků!

 

Vpravdě revolučním počinem, který si ovšem vynutil sám informační systém, bylo zavedení klasifikace zahájení. Nejen každé zahájení, ale i systém a většinou i tehdy hlavní či oblíbená varianta obdržela svůj index. (Vyberme si pro ilustraci čeljabinskou variantu, resp. spíše pokračování 5…e5 po 1.e4 c5 2.Jf3 Jc6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 e5 neslo v informátorech označení E70/a…). Autorem tohoto dnes již přežitého systému (při psaní tohoto slůvka opravdu pociťuji nostalgii, a to nejen proto, že jsem se celý systém indexů naučil nazpaměť, abybyl do dvou či tří let definitivně vytlačen jiným; cítil jsem se o poznání hůře, než jako vzorný žák chemie, jenž se zpaměti naučí periodickou soustavu prvků, aby mu ji ‚ten nahoře‘ vzápětí celou zpřeházel dosazením jiných relativních atomových hmotností ) byl mezinárodní mistr Breslav Rabar (1919-1973), a proto nesl jeho jméno. Podle těchto indexů byly potom pochopitelně partie v informátorech řazeny a bylo lze nalézt bez větších problémů právě ty partie k danému systému, jež nás zajímaly.

 

Život sám si ovšem na přelomu 70. až 80. let vynutil zkvalitnění a sjednocení klasifikace, a to samotnými tvůrci Šachového informátoru, jež je dnes známa pod zkratkou ECO a respektována celým šachovým světem (jak uvidíme níže, nejen ona)! (Naše čeljabinská varianta úřadovala s novým indexem B33, všechna zahájení a systémy či varianty se potom vešly do symbolů začínajících písmeny A-E)! Proč tato změna? Nikoli jen změna, především sjednocení!…

 

Vpravdě geniální myšlenkou a činem stejné skupiny jugoslávských šachistů bylo totiž vydávání Šachové encyklopedie! Šlo vskutku o gigantické dílo! Ve čtyřech nebo pěti dílech encyklopedie, seřazených samozřejmě podle ECO, jsme mohli vyhledat jakékoli zahájení, systém a variantu, které nás zajímaly! Svojí rozsáhlostí, přehledem, aktuálností a podrobným pojetím všech zahájení se encyklopedii nemohla samozřejmě vyrovnat žádná izolovaná kniha či jakýkoli jiný pokus (byť by šlo o bichli přes 500-600 stran tlustou), které tu a tam vycházely. (Všechna zahájení kupříkladu pojímalo i jinak skvělé dílo Vladimira Panova a Jakova Estrina „Kurz debjutov“, Moskva, 1973 nebo o poznání méně kvalitní práce Alexeje Suetina „Lehrbuch der Schachteorie“, Berlín, 1975. Ty se ovšem v poměru vyznačovaly, přes slovní doprovod, ten ale do šachových encyklopedií beztak moc nepatří, nesrovnatelnou stručností; šlo tedy vlastně o díla zaměřená jinam, nanejvýše se s encyklopediemi vzájemně doplňujícími...)

 

Tabulková struktura a odkazy aneb přehlednost nadevše

Snad největší výhody, oproti jiným knihám stavícími si před sebe stejné náročné cíle, spočívaly potom v množství autorů! Povětšinou specialisté na dané zahájení jej jistě zpracovali podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Tak kupříkladu moderní systém královské indické obrany (jde o pracovní název, jenž užíváme s mými svěřenci) s g2-g3 zpracovalkdo jiný než Isaak Jefremovič Boleslavskij. Averbachův systém v královské indické obraně (1.d4 Jf6 4.c4 g6 3.Jc3 Sg7 4.e4 d6 5.Se2 0-0 6.Sg5) potom Lev Abramovič Polugajevskij, atp.

 

Poznámka: Dá-li si milý čtenář práci, zjistí, že právě tento geniální šachista, o němž se na našich stránkách hovoří relativně často, systém bílými s velkým úspěchem užíval. Ještě snad doušek: při poctivosti vydavatelů více než jen předpokládám, že práce byla nejprve nabídnuta samotnému vynálezci systému Juriji Lvoviči; tento specialista a brilantní teoretik končících her směřoval svůj zájem pravděpodobně jinam – ostatně existovali dokonce i encyklopedie koncovek! Avšak kupříkladu v Encyklopedii „E“ z roku 1978 zpracovával Averbach na jejích stránkách jiného svého miláčka přijatý katalánský dámský gambit (E01-E05)!

 

Asi nejtěžším oříškem a zároveň i největší revoluci potom ovšem způsobilo, jak se autoři vypořádali s úkolem maximální přehlednosti, ještě při vědomí, že jde o vysoce mezinárodní projekt přesahující všechny kontinenty! Samozřejmě, že základ představovalo s informátory sjednocené ECO, ale i tak…bez přehledných tabulek (občas mi dokonce jejich přehlednost opět připomínala Menděljevovu tabulku prvků ) se prostě šachové encyklopedické dílo neobejde!

 

Aby ovšem autor nemluvil do větru, podívejme se kupříkladu na několik mezi sebou svázaných stran výše zmíněné šachové encyklopedie z roku 1978. Šlo o 4. svazek encyklopedie, ECO od E00 do E99.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Domnívám se, že čtenář z ukázky výše celkem snadno pochopil i ocenil přehlednost a jednoduchost systému, ať už jej v mysli nazývá stromem či tabulkami.

 

ECO E83 (autoři rozborů Anatolij Karpov a Jurij Razuvajev) obsahuje i dnes málo používaný, skoro zapomenutý systém boje proti Sämischovu systému královské indické obrany 1.d4 Jf6 2.c4 g6 3.Jc3 Sg7 4.e4 d6 5.f3 0–0 6.Se3 b6

 

 

Černý primárně plánuje boční úder na protivníkovo centrum c7-c5, ale jsou v něm skryta mnohá překvapení i záludnosti. Po 7.Sd3! (N; Bronstein,D, 1959) jsem si jako mladík oblíbil variaci 7…Sb7 nikoli 7…a6 (N, Gufeld,E, 1960) což se mně začalo při zpomaleném vývinu bílých sil v této variantě (Sämischův systém v sobě má tak trochu pohrdání časem zakódováno) jevit elastickým a dobře hratelným až později; přiklonil jsem se tak k názoru Eduarda Gufelda.

 

Čtenář, který si není zatím jist, zda systému dobře rozumí, nechť se v tabulkách výše pokusí nalézt, proč černí velmi rychle odsoudili k trestu smrti obecně přirozené 7…c5.

?

Snad ještě dodejme:

    Encyklopedie samozřejmě podléhaly aktualizaci dle vývoje teorie, tedy změn pohledů na tu a tu variantu či systém díky partiovým zkušenostem či rozborům.

    Čtenář by jistě očekával velké množství diagramů! S těmi se však lidská vynalézavost dokázala vítězně poprat až s příchodem počítačů, lépe snad operačních systémů, třeba v našich zemích nejbližšímu Windows. (Vzpomínám si, že ještě kolem roku 1990, kdy ovládal scénu mistr Fritz 2 či Fritz 3 musely být k tisku kvalitnějších diagramů vypracovány speciální programy; metodou pokus – omyl se mne potom slavnostně podařilo vytisknout svůj první diagram, na který se dalo koukat; kolikrát jsem v té době přemýšlel o tom, zda by nebylo lepší vrátit se kdědečkům a babičkám – opět nostalgie , tedy tiskací soupravě s šachovnicí a kameny…).

    Malůvkový tisk zkratek jednotlivých figur (1.d4 ¤f6 2.c4 g6 3.¤c3) je též kapitolou samu pro sebe. Naštěstí tato mj. neobyčejně empatická myšlenka, již čekalo celosvětové rozšíření, skončila podstatně lépe než dnes (relativně všemi) zapomenuté Esperanto…ostatně jugoslávští či srbští vynálezci vydrželi ještě dosti dlouho po převratech, válkách a dominanci angličtiny v celé Evropě zadávat jména hráčů do hlaviček partií či odkazů v encyklopedii srbsky nikoli anglicky. Nemuseli jsme se tedy – Bohu díkyalespoň tehdy ještě dívat na Alekhine, Kortschnoi či Kortchnoj, Shirov, Zaitsev, Kholmov či příšernou transkripci jména gruzínského velmistra a funkcionáře Azmaiparashvili (Azmajparašvili). Přiznám se, stoupá mi tlak, když vidím v českém prostředí psát jméno sovětsko-ruského-německého velmistra a vynikajícího trenéra, sekundanta a teoretika Artura Jusupova jako  Yussupow (což je ostatně chybný zápis i onou transkripcí); měl jsem dokonce tu čest narazit na hlavičku partie Azmaiparashvili,Z – Yussupow,A, Pula, 1997!

 

Věřím ovšem, že leckterý čtenář prohlížející si ofocené stránky výše si všiml znaků jednak na konci variant přímo v tabulce, jednak v samotných odkazech. Jde o další skvostný počin pracovité skupiny jugoslávských šachistů. Zkratky za tahem i před tahem. 

 

Hodnotící a ostatní znaky

Domnívám se oem, že naprosté prvenství (hypotetickou, ale ‚tentokráte oprávněnou‘ Nobelovu cenu!) za příspěvek k ulehčení a zjednodušení práce všech šachistů bez výjimky by měli dostat vynálezci analytických znaků! Jestliže s indexy zahájení a variant a dokonce s notací se řada států i skupin šachistů nemohla dlouho popasovat (algebraická, tedy jak se někdy nazývá Stammova, daleko nejjednodušší notace činila jako vždy největší problémAngličanům), analytické znaky nenarazily (alespoň pokud vím) na žádný odpor, který by stál za řeč, snad kromě veskrze logického hodnocení pozice, který navrhovali sovětští šachisté v čele – domnívám se – s velmistrem Bondarevským: 5-5 = vyrovnaná hra, 6-4 = minimální výhoda bílého, 9-1 = rozhodující výhoda bílého, 10-0 = výhra partie bílými, atd. Tuto metodu občas ve svých analýzách či na trénincích i ve svých pracích používám, protože v sobě ve srovnání s jugoslávskými hodnotícími znaky nese jednu nikoli marginální přednost. I když je zřejmě jisté, že většina z Vás, milí čtenáři, je s celou řadou analytických znaků seznámena, přesto si dovolím pochybovat, že jich skutečně znáte více než polovinu. Totéž se týká velké většiny velmistrů, zejména pak mladých „(vel)mistrů. Analytické znaky mají tak ohromný synergický efekt, vzbuzují takové sympatie, že dnes již převládají i v knihách. Ale dosti slov a chvály Matanovičově skupině, která si s celou řadou do té doby neřešených a izolovaných problémů přímo lehce, sofistikovaně a ještě i s grácií poradila.

Domnívám se, že znaky výše nejsou pro řadu čtenářů žádným objevem! Podívejme se však níže!

…Nu, a alespoň pro mne kdysi bylo naprostým šokem co vše dokázali tvůrci domýšlet! Klobouk dolů! Předem se milým čtenářům omlouvám, ale tabulku uvedenou níže si prostě nemohu dovolit do práce nezařadit!

 

Potřebuje tohle ještě slov?

Blesková a nevídaná shoda!

Neuvěřitelně sofistikovaný, ale i empatický, do nejmenších detailů promyšlený systém sloužící k usnadnění ohromného počtu činností, které ke své zábavě ale i práci šachisté veškerého zaměření potřebují, sbližování šachistů celého světa a mnoho a mnoho dalších kladných stránek! Takový byl vynález jugoslávských šachistů. Z hlediska naší krásné hry se soustava dala doopravdy přirovnat k fyzikální soustavě SI, snad jen s tím rozdílem, že naší soustavu užívají bez řečí dokonce i USA

 

 

V momentu, kdy byla soustava přijata i šachově nejsilnějším a tedy nejvýznamnějším státem – SSSR (plně jej přijaly v první polovině osmdesátých let nejvlivnější časopisy Šachmaty v SSSR, týdeník, resp. později čtrnáctideník Šachmatnoje obozrenije /tzv. Šedesát čtyřka/ i Šachmatnyj Bjulleten), nestála vývoji  v cestě žádná překážka.

 

Brzy se objevilo nemálo jiných encyklopedií, a nebyl bych upřímný, kdybych úroveň některých z nich jakkoli napadal! Svoji encyklopedii měli angličtí šachisté, kteří možná hlavně díky tzv. Slaterově ceně mezi sebou soupeřili o nejrychlejší zisk velmistrovského titulu! (Vyhrál Anthony Miles, s nemalou pomocí nové variace dračí varianty sicilské Rauzerův útok, jugoslávská varianta se Sf1-c4, po útočném h2-h4 odpovídá černý riskantním, leč principiálním h7-h5; pamětníky či zkušené šachisty jen upozorním, že tento systém si připravil Garri Kasparov v zápase o titul mistra světa proti Anandovi v roce 1995; jeho výsledek +2 =2!) Korespondenční šachisté přišli zase se svojí encyklopedií, jež měla i pro praktiky nesmírnou hodnotu, protože její informace praktičtí šachisté pochopitelně v té době v oficiálních encyklopediích najít nemohli. Jak jsem se již zmínil, encyklopedický způsob začalo používat nemálo autorů ještě v době, kdy nebylo po komerčních počítačích ni vidu ni slechu. Výtečnou myšlenkou teoretiků se potom  jevila metoda kombinace obyčejných knih s tabulkovým systémem v další části knihy. Tabulky tak zpřehledňovaly les variant, přičemž to, co encyklopedii chybí, tedy didaktické poznámky, v knize zůstaly!

 


Zrod počítačů aneb láska na první pohled

Jakoby nezvratný osud přivál do cesty encyklopedických a informátorových systémů počítačové programy! Jestli v předpočítačové době nebyla výroba a tisk (nyní mám na mysli pouze techniku zpracování dat převedené do patřičného tvaru+tisk) vpravdě žádnou selankou a kupříkladu přetrvával základní  nedostatek – počet diagramů, potom zrod počítačových šachových bází přišel jako na zavolanou! (Zde se podle mého nabízí analogie, resp. citát Stephena Hawkinga: „Sjednocená teorie vesmíru je tak dokonalá, že vynucuje svojí vlastní existenci. )  

Teoreticky je možné vytvořit encyklopedickou tabulku s nevyhnutelnými odkazy s takovým množstvím diagramů (na vhodných místech! Viz níže!), že vyspělí šachisté mohou danou variantu studovat bez pomocí šachovnice a ještě si při tom zatrénovat v oboru obrazové paměti (fixace)!

 

 

Moderní encyklopedie s pochvalou

Proti vkusu žádný dišputát“ říká se! Osobně jsem byl když ne nadšen, tedy navýsost spokojen encyklopedickým dílem právě anglických šachistů! John Nunn, Graham Burgess, John Emms a Joe Gallagher jsou autory stručné (to je podstatné!) encyklopedie zahájení s názvem Nunn’s Chess Openings z roku 1999 resp. 2006. Nunnova encyklopedie, jak jí většinou ve svých pracích nazývám (a při práci nad jakoukoli variantou, s níž nejsem detailně seznámen, do ní vždy mezi prvními nahlížím) je ovšem primárně určena buď jiné skupině šachistů než slavná encyklopedie nebo si klade skromnější cíle, totiž seznámit čtenáře pouze se základy toho kterého zahájení, varianty či systému. Encyklopedie, která pojme všechna zahájení na cca 550 stranách (ovšem na úkor zcela mizivého počtu diagramů – nic není zadarmo) je ještě okořeněna krátkými úvody do systémů, v nichž se čtenář seznámí se základními informacemi…

 

Vůbec lze říci, že John Nunn i John Emms patří mezi brilantní didaktiky (prvně jmenovaný je samozřejmě též silným velmistrem,  několikanásobným mistrem světa v řešení šachových problémů, i matematikem, jak se lze snadno dočíst).  Podívejme se níže na ukázku z tohoto díla a…zastavme se u jedné zajímavé pozice zahájení s otázkou na rtech „Proč zrovna tohle Nunnova encyklopedie neuvádí?

 

 

 

 

 

John Nunn

 

Glosátoři na pranýřčtenářům trocha propočtu i jedna rada

 

Aby ctěný čtenář pouze nevstřebával pro někoho trochu nudné, pro někoho známé informace, dovolím si v tabulce výše nasměrovat Vaší pozornost na 2. řádek, zabývající se pokračováním 6.f4, tedy tzv. Levenfišovým útokem.  

 

1. Pedersen,E – Zografakis,A Dubrovník, 1950 [B71]

1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 g6 6.f4 Sg7

 

 

Zeptejte se svého trenéra či kolegy co si myslí o tomto pokračování! Většina neznalých trenérů (doporučuji Vám zadat jako formu testu, kupříkladu než se rozhodnete využít stále se rozšiřujících nabídek služeb tréninků či konzultací!) za tento tah svěřence plísní, protože pokládá na pohled přirozený vývinový tah za (zcela) špatný! Někteří neznalí rádobytrenéři jsou dokonce ochotni pokárat i bílé…

Poznámka: zde se musím odvolat na znamenité, humorné i instruktivní dělení českého politického klasika; ten, jak se několikrát médiím svěřil, rozděluje lidi do čtyř kategorií podle klíče 1/chytří – 2/hloupí a zároveň A/ví o tom – B/neví o tom; skupina rádobytrenérů zcela jistě patří do absolutně nejhorší skupiny  2B; to pýcha jim nedovolí ‚alespoň‘ nahlédnout do literatury a porovnat názory autorů!?

dlouhé vedení?

 

Před sebou totiž máme přímo klasickou ukázku bludu, mýtu! Levenfišův postup 6.f4 tito pokládají za jakousi léčku nebo ještě hůře bluf! Není tomu tak, což ostatně prokazuje i Nunnova encyklopedie. Na druhé straně je ovšem pravdou, že právě zde se musí mít černý opravdu na pozoru! Možností jak uklouznout (ostatně jako zde) existuje opravdu přehršel. [Na druhé straně platí: vývin + profylaxe 6…Jc6 je jistější, a drtivou většinou znalých teoretiků považován i za objektivně lepší.]

 

7.e5! dxe5 8.fxe5 Jg4 [8…Jd5 viz ukázka níže. Můžeme se znovu podívat, že anglická encyklopedie tu uvádí pouze ústup 8…Jfd7, jako by snad šlo o jediný hratelný tah!? Nejde o další mýtus? Nebo stručná encyklopedie prostě šetří místem, popřípadě ponechává na čtenáři, aby si s pozicí poradil sám? (Což je často správný počin, někdy ale též lenost, alibismus či snaha ušetřit čas před blížícím se termínem odevzdání práce nakladateli.)]

?

 

Nyní na Vás, milí čtenáři, čeká úkol: Propočítejte (pokud možno všechny, dle Vaší výkonnosti) důsledky tohoto ústupu jezdce. Jak se hra v partii vyvíjela dál? Jakým znakem z encyklopedické palety uvedené výše byste případně postup 8…Jg4 osolili či naopak pocukrovali?

 

2. V partii Nežmetdinov,R versus Jermolin,P Kazaň, 1946 černý po 1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 g6 6.f4 Sg7 7.e5! dxe5 8.fxe5 ustoupil jezdcem jinam: 8…Jd5

 


 

Po 9.Sb5+ Kf8 10.0–0 se náš druhý test týká nejdrzejšího pokračování  10…Sxe5 [Samozřejmě nelze 10…Jxc3?? pro nám již známý kombinační obrat 11.Je6+ s matem. Problémy neřeší ani 10…e6, počemž následuje jednoduché 11.Df3+-.]

 

?

 

Vyhraďte si milí čtenáři dostatek času a pokuste se za bílého propočítat (či proanalyzovat) do vítězného konce.

Řešení lze opět najít na konci práce, kde se zároveň poučíme, kterak korektně pracovat (nejen) s hodnotícími znaky. (Logika komentářů pomocí znaků!)

 

Pracujeme s encyklopedickými znaky!

Jeden můj dobrý šachový přítel s někdejší výkonností kolem 2 300 ELO bodů (a jeden z celkem rozumných šachistů, který titulem mistr FIDE když ne pohrdá, tedy jej ignoruje), v jedné z našich četných diskuzí vyslovil názor, že každý člověk s IQ v oblasti nejméně nižšího nadprůměru (cca 120 bodů), cca 6 hodinovým plánovitým denním tréninkem (ale ovšem od úplných počátků seznámení se s hrou!), by musel během maximálně deseti let dosáhnout k titulu mezinárodního šachového mistra. Jistě, názor do pranice, ale osobně s míněním, které lze ovšem ztěží ověřit , souhlasím.

 

Proč však zrovna zde vzpomínám na mimořádně sporný, ožehavý názor? Práce se znaky totiž též vyžaduje jistou inteligenci a to zejména v oblasti logického myšlení a analytických schopností! (Pokud bych měl ctěnému čtenáři problém přiblížit analogií, potom práci mozku při této činnosti mohou snad zastat puzzle , nejspíše však matematické hlavolamy.) Předpokládejme tedy, že čtenáři jsou známé základní a nejčastěji používané znaky – zkratky jak v oblasti celkového hodnocení pozice tak i klasifikace jediného tahu.

Pro jistotu si alespoň opravdu základní znaky znovu osvěžme, abychom s nimi v budoucnu mohli bez problémů pracovat a – koneckonců – aby milý čtenář i plně pochopil zrůdnost práce, která se stane v příštím dílu předmětem naší nebývale ostré kritiky v navazujícím dílu „Pranýř“!

 

Výsledek obrázku pro nepovedená práce obrázek

 

 

Nejprve si připomeňme nejčastější znaky hodnotící celou aktuální pozici:

  • ¤f6=   hry jsou vyrovnány
  • ¤f6  bílý má v postavení malou výhodu
  • ¤f6±   bílý má v postavení velkou výhodu
  • ¤f6+- bílý má rozhodující výhodu
  • ¤f6 černýmá v postavení malou výhodu
  • ¤f6 černý má v postavení velkou výhodu
  • ¤f6-+ černý má rozhodující výhodu
  • ¤f6 postavení, šance stran jsou nejasné

 

  • ¤f6 s kompenzací za materiální újmu
  • ¤f6 s útokem
  • ¤f6 s iniciativou
  • ¤f6 náskok ve vývinu

 

Přísně řečeno, celkové hodnocení aktuální pozice, resp. šance stran, vyjadřuje pouze prvních osm znaků. Například značka s níž mají jistě všichni kvalitní trenéři mládeže problémy, tedy s iniciativou (méně zkušení šachisté si na ni jaksi nemohou sáhnout a není tedy vůbec lehké pojem vysvětlit, na rozdíl od značky symbolizující útok) nám podle některých šachistů pranic neříká, kdo stojí v součtu vlastně lépe. Sporný je rovněž znak s kompenzací , přičemž ovšem například Kasparov je názoru (resp. vyplývá jasně z jeho textů), že v takovém případě jde o pozici dynamické rovnováhy (materiál vs. čas, materiál vs. prostor). Pro naše účely však nemá již smyslu nad těmito jemnostmi bádat. Úplně si vystačíme s vědomím, že podle znaků ihned poznáme jak pozice dle autora stojí. S kategorií nekonečno se ovšem musí ve hře pracovat podobně jako v matematice…pozor na něho; přičemž ani zde se raději nebudeme pouštět do teorií malého a velkého nekonečna

Výsledek obrázku pro nekonečno obrázek

 

Druhá zásadní skupina znaků se potom váže k hodnotě jednotlivého tahu. Tedy si opět zopakujme a zároveň zpřesněme!

  • ¤f6!     silný tah
  • ¤f6!!     velmi silný tah
  • ¤f6!?     tah zasluhující pozornosti, zajímavý tah
  • ¤f6?!     pochybný, podezřelý tah
  • ¤f6?     slabý tah, chyba
  • ¤f6??     velmi slabý tah, hrubá chyba
  • ¤f6     jediný (správný) tah

 

Nakonec vydělme ještě další skupinu znaků, které podává nejrůznější informace: například ke změření hodnoty mezi jednotlivými tahy, důvody, které vedly jednu ze stran volit tah v partii (s myšlenkou dalšího postupu, ale také hrozba) a další informace. Znaky třetího druhu mohou být uváděny i před samotným tahem

 

  • 15…¤f6N    novinka (hráno dle záznamů poprvé)
  • 15…¤f6    horší než (relevantní) tah, horší bylo
  • 15…¤f6    lepší než (relevantní) tah, lepší bylo
  • 15…¤f6    s ideou, s úmyslem (v dalším tahu, plán)
  • RR15…¤f6    doporučení redakce, jiného glosátora
  • 15…¤f6­    (výhoda) dvojice střelců
  • 15…¤f6®    různobarevní střelci

 

 

Základy logiky v používání znaků 

Jak jsme mohli vidět výše, nejrůznějších znaků, díky nimž se zjednodušuje a zpřehledňuje vše, co se na desce v partii či rozboru odehrává, je opravdu přehršel.

Pokud však chceme dosáhnout alespoň průměrné práce a využívat znaků, potom jsou třeba pouze následující dvě dovednosti, resp. je nutné si uvědomit:

 

  1. Objektivní hodnocení pozice na šachovnici mění za tahem uvedené pouze a pouze tyto tři znaky: ??, ? a ?! !
  2. S těmito znaky potom musíme v poznámkách k partii či rozboru pracovat tak, aby odrážely logický vývoj.

 

Za dobu svého trenérského působení, ale – věřte – kupříkladu i na nejvyšších úrovních domácích soutěží družstev, jsem se setkal s šachisty, kteří prostě nedokázali pochopit rozdíl v důležitosti role otazníků a vykřičníků v partii. Vykřičníky nejsou totiž nic jiného než jakési ozdoby na vánočním stromečku!

 

Výsledek obrázku pro ozdoby vánoční stromeček obrázek

 

Test inteligence  ?

Drtivé většině šachistů se mohou zavěšené ozdoby v podobě vykřičníků jevit jako milé, pěkné či dokonce překrásné, jednomu procentu ‚šachové populace ovšem třeba obyčejné, běžné, zbytečné nebo dokonce škaredé.

 

Výsledek obrázku pro moderní umění kresby   Výsledek obrázku pro moderní umění kresby

 

 

Výsledek obrázku pro nevkusné umění foto

 

Ale…přidejte k tahu vykřičník nebo dva, hodnocení pozice se nemění! Šach je totiž jako celá řada jiných her a činností, založen na lidských omylech, chybách. U nechápavců jsem většinou nakonec uspěl srovnáním s jinými sporty, nejlépe snad s tenisem. Můžete zahrát divácky překrásný a silný úder, i samotnou jednu výměnu ale vyhrajete jen tehdy, když soupeř (za)chybuje. Můžete v zápase nadělat mnohem více chyb nežli soupeř, ale celý souboj potom rozhodne ten, který chybuje jako poslední.

 

Věc se tedy  má tak, že ve svém glosátorském repertoáru máme k dispozici 3 objektivní znaky: hrubá chyba, chyba a pochybný tah! (Jestli přidá glosátor ke konkrétnímu tahu jeden otazník nebo dva je již samozřejmě opět nejspíše věc názoru; ale ovšem onen otazník chyba – být přítomen vždy musí. Přesto dodejme: vyrobí-li kupříkladu bílý v úplně vyhrané pozici hrubku a obdrží jednotahový mat, dá rozum…těžko nepřipsat otazníky dva…)

 

Poznámka: Čtenář si zajisté všiml, že znak otazník obsahuje ještě i ‚čtvrtý mušketýr‘, a tím je ‚!?‘ – tedy zajímavý tah, tah zasluhující pozornosti. Může  zajímavý tah vést ke zhoršení pozice? Tu podle mého narážíme na problém definice; nicméně i názor ‚mohou‘ zastává nemálo glosátorů. Již v prvním díle Kasparovovy série ‚Moji velcí předchůdci‘ na popsaný problém narazíme!

 

Druhou povinnost glosátora si můžeme nejprve demonstrovat na miniatuře, kterou dost možná sehráli (jako poškození) mnozí z Vás, ctěných čtenářů, v době, kdy jste se šachem začínali. Uvádíme ji nejprve bez jakýchkoli poznámek, přičemž přehrát (méně zkušeným hráčům doporučuji několikrát) si ji můžeme dokonce jen i za pomocí návodných diagramů.

 

Zadání: Zkuste milí čtenáři tuto miniaturu okomentovat. Skrývá v sobě více jedu, nežli by se mohlo na první pohled zdát…a nevím nevím, zda se nemáme podujmout uzavřít sázku, že opravdu málokdo zná o rozehrané variantě vše potřebné! Zeptejte se případně opět svých známých, zdatnějších šachistů, jestli alespoň oni…

?

 

Hurtado,W (1765) – Valencia,J (1535) Kolumbie 2008 [C50]

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Jd4

 

 

4.Jxe5 Dg5

 

 

5.Jxf7 Dxg2 6.Vf1

 

 

 

 

6…Dxe4+ 7.Se2 Jf3#

 

 

V tomto případě si o partii a jejím správném glosování napíšeme více v dalším dílu rubriky!

 

 

Z podobného soudku je moje další oblíbená ukázka, již jsem často zadával méně zdatným svěřencům coby domácí úkol nebo test v hodině s následnou dohrávkou. (Konečně, vzhledem ke ‚karambolu‘, který se mně postihl v jedné bleskové partii, jsem na celou tuhle variantu vskutku dlouho vzpomínal…viz níže.) Vaším úkolem je označit chyby a nepřesnosti (případně samozřejmě obou stran), a k tomuto úkonu použít naší ‚otazníkové metody‘.

?

 

Lee,A – Radisich,M (1643) Canberra 2016 [C46]

 

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Jc3 Sc5

 

 

4.Jxe5 Sxf2+ 5.Kxf2 Jxe5

 

 

6.d4 Df6+ 7.Kg1

 

7…Jg4

 

 

 

 

[Okomentujte příslušnými znaky i  7…Jc6

 

 

8.e5 Jxe5 9.dxe5 Db6+ 0-1 Bröhl,S vs Balduan,K, Porz, SRN 1992 a 0-1 Bílek,J vs NN, Rožmitál, handicap blitz, 1982 .)

 

 

8.Dxg4

 

 

8…Dxd4+ 9.Se3 Dxe3#

 

 

Pranýř: noumenon Tadeáš Kriebel

 

Výsledek obrázku pro pranýř Výsledek obrázku pro kriebel šachy foto 

     Tadeáš Kriebel

    Zdroj Novoborský šachový server

 

 

Abychom přece jen dostáli charakteru rubriky, tedy nekompromisní, ostře se tvářící, ale na druhé straně ne zcela vážně míněné, nikoli osobní či dokonce urážlivé kritiky (nezapomeňme – ‚gens una sumus‘; šachová obec snad nemusí kopírovat svět, jenž dnes vypadá jako by se loutkovodič matrixu zbláznil), věnujme poslední kapitolu, a zadání testů čtenářům, komentářům k partii, které ‚vytvořila‘ v každém případě zajímavá postava českého šachu.

Dnes jedenadvacetiletý mezinárodní mistr Tadeáš Kriebel patří nepochybně v rámci České republiky tedy relativně – k talentovaným mladým šachistům. Troufnu si dokonce tvrdit, že po naší jediné opravdové hvězdě Davidu Navarovi, který na nás ovšem dle mého soudu snad až příliš často ‚kouká‘ ze všech informačních zdrojů, bohužel na úkor samostudia a snah dostižení dalších met na cestě vzhůru, jde o druhého šachistu ‚o kterém se téměř permanentně mluví‘... a mnozí doufají, že nám roste minimálně další olympionik – fenomén Kriebel!

 

—————————————————————————————————–

Poznámka: V této souvislosti mně ‚trochu‘ uniká, z jakého důvodu je tak trochu ignorován podle mého náš daleko nejsilnější a tentokráte doopravdy nejperspektivnější mladý šachista, ještě se vskutku klasickým šachovým vzděláním a tedy ohromným potenciálem růstu, Vojtěch Plát. Věřme ale, že se snad začne blýskat na lepší časy, pokud se přidělené peněžní fondy ‚našeho‘ zapsaného spolku Šachového svazu začnou přesouvat tam kam mají; tedy s cílem podpořit opravdové talenty, nikoli rozhazovat desítky tisíc korun za nesmyslné ‚projekty‘.

(Dokážete si vážení a mnozí zainteresovaní čtenáři představit, že by v jiné šachově vyspělé zemi či sportu spolurozhodoval o podporách mladých hráčů v řádu desetitisíců korun za rok dvaadvacetiletý mladík, novopečený trenér, který samozřejmě nikdy nikoho nevychoval?)

Troufnu si zde tvrdit, že jiná šachově vyspělá země by již měla s výše uvedeným mimořádně nadějným mladým šachistou podepsán kontrakt nebo by se jej ujal významný sponzor, o svazem placeném trenérovi světového věhlasu nemluvě…

—————————————————————————————————–

 

 

Nebudu, a ani zřejmě nemám legitimaci k tomu, bez řádné několikaměsíční analýzy Kriebelových partií hodnotit jeho tvorbu, výkonnost a progres (ten si – pokud nějaký existuje – ostatně může dnes vyhledat každý čtenář).

 

Ne! Autorovi půjde vysloveně o kritiku jeho slovních vyjádření a používaných znaků právě při jeho oblíbené činnosti (proč by se jinak v tomto oboru tak angažoval, že?), tedy komentování partií

 

 

 

Podivný smysl pro humor, první duben po celý rok nebo nikdy neotevřená kniha?

 

 

 

  

Výsledek obrázku pro prvý apríl obrázky

 

 

Mezi úsměvné charakteristiky nezřízeného sebevědomí mladých lidí patří několik následujících páně Kriebelových glos, jež jsem si nemohl neuložit do svojí příslušné databázeperel upadající šachové kultury znalostí. Podívejme se nyní tedy, co je dnes vše možné!

 

 

1/ Carlsen,M (2850) vs Aronjan,L (2781) Reykjavík 2015: 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 Jf6 4.d3?!

 

Kriebel,T: „Že by právě Carlsenovi vadilo jít do složité koncovky? Pochybník patří výběru zahájení, složitá hra s dámami, to je Aronianova parketa. Oba soupeři tak proti sobě již hráli, a ani před třemi lety Carlsen ze zahájení mnoho nezískal.“ (Zdroj Novoborský šachový server.)

Jinými slovy glosátora: mistr světa jednak nemá ponětí o správné volbě varianty zahájení, tak ani ‚neví‘, že mu vznikající pozice antiberlínského pokračování nesedí . Měl hrát složitou koncovku‘. Zřejmě si vybral špatně, protože v partii neuspěl…

 

(Mnoho šachistů považujících se za teoreticky vzdělané se tu mylně domnívá, že po 4.0-0 Jxe4 nemohou již soupeři hrát pomalu nic jiného než (oboustranně) otravnou variantu 5.d4 Jd6 6.Sxc6 dxc6 7.dxe5 Jf5 8.Dxd8+ Kxd8; období před rokem 2000 jakoby neexistovalo, do té doby nikdo nic nevěděl‘, případně nám zřejmě byla celá šachová historie a vzpomínky implantovány .)

 

2/ Na stejných webových stránkách se zase můžeme dopídit následujícího textu: „Aronjan,L vs. Navara,D, (olm), 2014, komentář Tadeáš Kriebel: 1.d4 d5 2.c4 c6 3.cxd5 Vida, Levon Aronian má z naší jedničky po jejich minulém utkání zasloužený respekt a jde urvat remízu.“ Opravdu nevím, zda tu autor svůj komentář myslí vážně či mu byl dán do vínku permanentní smysl pro humor. Raději uveďme protiargumenty: vzájemné skóre obou borců: +6, =2, -1 ve prospěch dlouholeté světové dvojky až, řekněme, desítky…

 

Výsledek obrázku pro Aronian foto

Zdroj Chess-News.ru

Levon Aronjan: šachový myslitel a maximalista! Podle mého jeden zmála mohykánů současnosti, snažící se v partiích hledat nikoli jen dobré, prospěšné, nýb nejlepší tahy!

 

3/ Údiv, srovnatelný se situací v níž patnáctiletý svěřenec dnes s běžným ratingem 2 100 zapomene na pravidlo braní mimochodem, vyvolaly v mých očích páně Kriebelovy glosy níže! Co všechno je dnes proboha možné a jakou šachovou kulturou vládne tenhle mezinárodní šachový mistr?

 

 

Před našimi zraky stojí téměř tabie zahájení dnešních dnů. Připomeňme pouze, že v loňském podzimním zápasu o titul mistra světa jej použil mistr světa v 5. partii (1/2-1/2, 51) a ještě v závěrečném tiebreaku v 2. partii (1/2-1/2, 84).

Pokud ctěný čtenář zapracuje nad statistikou výskytu tohoto druhu italského pianissima, potom bude možná eufemisticky řečeno – překvapen, kolik hráčů světové špičky má systém pevně zabudován do svého repertoáru.

Pravda, jakýmsi protikladem může sloužit vyjádření exmistra světa Garriho Kasparova ve svojí knize ‚Revoluce v zahájení‘…Nejsem jistě sám, kdo je hluboce přesvědčen o vlivu současného mistra světa na nesmírnou oblíbenost systému, který – nutno podotknout: 1/ se stále mílovými kroky teoreticky rozvíjí, a konečně 2/ jeho obliba vyplývá z druhu vznikajících pozic. Pokud chcete zvolené zahájení poznat lépe, nestačí Vám zvládnout v paměti několik základních variant. Musíte systému hluboce porozumět!

Nu, a nyní se konečně podívejme, co ‚spáchal‘ za glosy náš dnes pranýřovaný šachový mistr (Šachový týdeník 11-12/2016):

 

 

 

  • Především člověk – šachista – teoretik, který kdy otevřel šachovou knihu musí být udiven, šokován, možná se ale naopak zasměje či zakroutí hlavou. Název zahájení v hlavičce partie: Uherská obrana a Italská hra!
  • Oblíbené zahájení současnosti, které se opravdu poctivě snaží vytlačit či dokonce svrhnout pro mnohé již otravnou berlínskou obranu španělské hry z trůnu, je oznámkováno příměrem ‚neprincipiální pětník! A dokonce – považte – bílá si jej dovoluje hrát v zápasu o titul mistryně světa...
  • Nu, a nakonec se domníváme, že vyprávění o černopolném střelci, jenž posléze zaparkoval na g3,ipomíná tak trochu americké velkofilmy, v nichž, ani po velké osobní odvaze a vůli dokoukat zasloužený konec , nevíte, zda byla hlavní postava hodná či zlá. Zda šlo o dobráka, siláka nebo jakéhosi introvertního samotáře.

Výsledek obrázku pro šachový střelec obrázek

  • Pokud má čtenář odvahu nechat se Kriebelovými poznámkami vést od začátku do konce, uvedu z množství – řekněme – sporných míst pozici po 14.Je3

 

 

Pěšec je jedovatější než kyanid: 14…Sxe3 15.fxe3 Jxg3 16.hxg3 Dxe3+ 17.Kh2dává vzniknout velmi depresivní pozici pro černou. Ač počítače hodnotí zprvu pozici jako zhruba rovnou, bílý má jednoduchý plán – zahraje b2-b4, Dd1-b3, zdvojí věže na f-sloupci a vyhraje. A co bude dělat černá?

 

 

Mno, tedy, jak vlastně podle glosátora pozice na konci varianty – po 17.Kh2 stojí?“ může si říci onen odvážný čtenář. Víme, že znak za 17.Kh2 znamená ‚s kompenzací‘ (za materiální újmu), ale snad nejsem úplně osamocen, když nesměle podotknu, že znak a slovní doprovod k variantě nejsou právě v souladu.

 

4/

 

 

 

 

 

Nemáme nic proti autorovu názoru týkajícího se nenáročnosti systému. Zahájení, které ovšem bylo v této ‚blic partii‘ rozehráno se – jak se může čtenář snadno přesvědčit během několika sekund kupříkladu na stránkách Wikipediese nejmenuje Trompowského útok, nýbrž tzv. londýnský systém. Není tomu dokonce tak dávno, kdy tomuto dnes populárnímu systému dámským pěšcem se Sc1-f4 (podobně jako italskému pianissimu s d2-d3) byla věnována celá kvalitní brožura, již bych čtenáři, který netouží o memorování variant a ostré střety za každou cenu, vřele doporučil: The London system…properly Played. Autor Marcus Smücker, vydavatelství Joachim Beyer Verlag, 2016! V posledních letech ovšem spatřily světlo světa ještě nejméně 3 knihy se stejným zaměřením! Trompowského útok, jež se na vyšší úrovni poprvé vyskytl na počátku a v polovině 40. let minulého století v partiích Bondarevskij,I vs Boleslavskij,I, Kotov,A vs Boleslavskij,I a ještě například Bondarevskij,I vs Panov,V se rozehrává po 1.d4 Jf6 2.Sg5. (Sovětská literatura samozřejmě název Trompowského útok neignorovala, nýbrž – jsem přesvědčen – ‚o nich‘ ani nevěděla.)

Informovaní čtenáři pravděpodobně vědí, že toto zahájení zvolil Carlsen proti vyzývateli Karjakinovi hned v první partii zápasu. (Zahájení v týdeníku správně identifikoval dokonce i z našich stránek dobře známý pan Ing. Petr Herejk!)

 

 

?

 

 

Nyní bych milému čtenáři rád ukázal skvostnou partii, již na stránkách internetového šachového týdeníku okomentoval právě ‚náš český hrdina‘.

 

ZADÁNÍ: Přehrajte si pozorně následující složitou partii, ale ovšem mimořádnou pozornost věnujte jak slovním komentářům, tak znakům glosátora. Podaří se Vám v komentářích objevit nepřesnosti a porušení pravidel logiky, o nichž jsme se zmiňovali výše? Půjde nám tedy opakuji – především o klíčové hodnotící znaky a doprovodný text: 

   

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Řešení některých zadaných úkolů

Ostatní řešení testů týkajících se kvality či logiky komentářů najde čtenář v pokračování rubriky Pranýř.

 

1.Pedersen,E – Zografakis,A Dubrovník, 1950 [B71]

1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 g6 6.f4 Tzv. Levenfišův útok. 6…Sg7 [6…Jc6] 7.e5! dxe5 [Eduard Gufeld a Oleg Stecko ve své kvalitní knize Sicilská obrana, Dračí varianta, 2003 (podstatně se ve svých vývodech od Nunnovy encyklopedie nelišíce) uvádějí jako hlavní variantu 7…Jh5 8.Sb5+ Sd7 9.e6 fxe6 10.Jxe6 Sxc3+ 11.bxc3 Dc8 12.Sxd7+ Kxd7 13.Jg5 Dxc3+ 14.Sd2 Dc4 15.Vb1. Jak se můžeme snadno přesvědčit, zde encyklopedická varianta končí s hodnocením kompenzace za materiální výhodu protivníka () dle partie Conquest,S (2490) vs Watson,W (2505), Londýn, 1989 (1/2-1/2, 41). Gufeldův a Steckův rozbor ještě cituje partii o několik tahu dále: 15…b6 16.Vb4 Dd5 17.0–0 s komentářem: a nezabezpečený černý král spolu s aktivitou bílých figur plně kompenzuje obětovaného pěšce…]

 

8.fxe5 Jg4? [8…Jd5? Viz druhá ukázka a řešení níže. Jsme poučeni: 8…Jfd7; alevzpomene si čtenář co znamená znak za tahem?]

!


 

  

ŘEŠENÍ: Tu se nachází pravý Boubínský prales, v němž lze černými snadno zabloudit! Bez kompasu (literatury, encyklopedie (!), vyšší výkonnosti, soustředění, sebedůvěře, logickému myšlení) černý nenachází správný směr!

 

9.Sb5+


 

9…Kf8??+-

 

 

[Boubín černému správnou cestu neukáže ani po 9…Sd7?? Taktický prostředek vazba rozhodne ve prospěch bílého po 10.Dxg4; hratelné je jedině 9…Jc6 a dále 10.Jxc6 Dxd1+ 11.Jxd1 (Možné je i 11.Kxd1!? Pokud se do pozice zahloubáme více, zjistíme, že vidlička na f2 není pro černého zase takovou výhrou!) 11…a6 12.Sa4 Sd7 13.h3 Jh6

 

 

14.Jxe7se ziskem materiálu: 14…Sxa4 15.Jd5 …] 10.Je6+! 1–0

 

 

Kombinace s ideou odkrytí dráhy (OL „d“) partii končí. I tato miniatura má mnoho a mnoho naklonovaných příbuzných!

 

 

Lze jich napočítat okolo sedmi desítek (sic)!

Poznámka: Rozhodně nejde o výsměch, zadostiučinění ani moji známou příchylnost k minulosti (viz mé další práce kupříkladu v rubrice Analyzujme). Myslím, že ani můj oblíbený Troyatův citát: Nelze kritizovat přítomnost skrze sympatie k minulosti. není hnacím motorem mé oblíbené činnosti: když vidím krátkou roztomilou miniaturu, podívám se na podrobnou statistiku.

 

Nu, milí čtenáři, jaký myslíte, že mohl mít černý spadnuvší do Boubínské varianty nejvyšší rating?

Osobně jsem našel partii Samsonkin,A (2203) vs Murali Krisnan,B, (2319!) Chennai, Indie, 2004.

 

2.Nežmetdinov,R – Jermolin,P Kazaň, 1946 [B71]

(Bílek,J;Nejstadt,J;Levenfiš,G)

1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.d4 cxd4 4.Jxd4 Jf6 5.Jc3 g6 6.f4 Sg7 7.e5 dxe5 8.fxe5 Jd5?

 

 

Opět špatné! [Správné je na tomto místě skutečně pouze v encyklopedii uvažovaný postup 8…Jfd7.] 9.Sb5+ Kf8 [9…Sd7? 10.Jxd5+- Koucha, Maryam Amina vs Řeřábková,E, MČR dívek, 2010.]

 

10.0–0!/+-

Vývin především! OL „f“ a OL „d“ představují pro černého vpravdě smrtelné nebezpečí.

Poznámka: co představují hned tři znaky u 10. tahu bílého? Vysvětlení je jednoduché. Totéž jako bychom napsali: „Silný tah, po kterém má bílý rozhodující útok!“ Znaky tedy nejenže boří hranice cizích jazyků,  ale i text zkracují a vyjasňují!Šachisté se tedy díky geniálnímu Matanovičovu objevu vlastně nakonec vyhnuli (snad po více než 3 500 letech) trestu, který Bůh seslal na biblický Babylón .


 

10…Sxe5

!

 


 

ŘEŠENÍ: 11.Sh6+

 

 

Propočet bychom si nyní nutně museli rozdělit na dvě větve!

 

[K pouhému přehození tahů vede, a tedy správné je i řešení =11.Jxd5 Dxd5 12.Sh6+. (Viz pozice z partie po 12. tahu bílého.)

 

Poznámka: Pozorný čtenář si dost možná všiml, že znak použitý u 11. tahu bílého, tedy rovnítko před tahem není v původních jugoslávských encyklopedických znacích uvedeno. Inu, sám život si vynutil znak avizující že srovnatelné je, stejně silné (nebo i slabé) je. Zatímco tedy některé znaky jsou dnes užívány sporadicky nebo jsou zapomenuty úplně, některé jsou v neustálé permanenci. Jak jsme si již vysvětlili výše, nejdůležitějšími znaky jsou takové, jež mají přímý vliv na hodnotu tahu nebo pozice. (Znaky dvojice střelců, dvojpěšec, diagonála, sloupec, bychom zařadili do skupiny oznamovacích.) 

(Nikoli však 12.Jf5? Dc5+ /12…Dxd1? 13.Sh6+ Sg7 14.Vaxd1+-/ 13.Se3 Dc7/14.Sh6+ /4.Jh6 Se6; 14.Jd4/ 14…Kg8

 

 

Před sebou máme podobnou pozici jako v naší partii, přesto onen malý detail zcela mění hodnocení postavení15.Jxe7+!? (15.Jd4 Jd7!) 15…Dxe7 16.Vxf7? /16.Ve1 Jd7 ještě se složitou hrou, ale objektivně vyššími šancemi černého/

 


 

Ve skutečnosti nekorektní! Ale vyvrátit tuto kombinaci za šachovnicí není rozhodně nikterak lehké! 16…Kxf7!

 

/Nejstadt,J: Komentuje zajímavou partii, v níž vzniklo postavení diagramu po 16.Vxf7, hodnotil sám Levenfiš braní králem jako rozhodující chybu! a) 16…Dxf7?? 17.Dd8++-; b) Levenfiš navrhoval postup 16…Dc5+?, avšak jednoduché  17.Vf2!

 

 

mu v analýzách uniklo! Podvědomí má tendenci zavrhnout představení věže pro úder 17…Sd4?, ale 18.Dxd4!! staví vše na svá místa 18…Dxd4 19.Sc4+! Dxc4 20.Vf8#./

 

17.Dd5+

 

Nyní vázne 17…De6?? na 18.Vf1+ Sf6 19.Vxf6+!!/+- Kxf6 20.Dd4+ a když 20…De5 tedy 21.Sg7+! se ziskem dámy i věže. Avšak…odvážnému štěstí přeje! Po 17…Kf6!–+

má okolo sebe černý král sdostatek figur, které dokáží krále uchránit /18.Vf1+ Sf5!/. Pochopitelně: pokud obětujeme tolik materiálu jako zde bílý, musíme vše nezbytně dopočítat až k jasným výsledkům.)

 

…v partii hrané 11…Kg8

 

 

[Nebo 11…Sg7 12.Sxg7+ Kxg7 13.Jxd5 Dxd5

 

 

14.Jf5+ Dxf5 15.Vxf5 Sxf5

 

 

; bílý stojí samozřejmě na výhru nikoli kvůli nevelké materiální výhodě, ale díky nevyvinutému postavení černého.]

 

12.Jxd5 Dxd5 13.Jf5!

 

 

13…Dc5+ [13…Dxb5? 14.Jxe7#; 13…Dxd1? 14.Jxe7#; zkušenější a hlavně akurátní čtenář by se zde mohl podivit: Proč autor k postupům, po nichž následuje jednotahový mat, nepřidává hned otazníky dva? i to je samozřejmě možné. Někteří komentátoři, k nimž občas patří i moje maličkost, však berou v úvahu před onou chybou černého hlavně hodnocení pozice. Pokud tedy černý stojí beztak na prohru, nemá zřejmě smysl zabývat se detaily. Osobně jsem jako mladík chápal takový počin právě jako konec se beztak blíží…] 14.Se3 Dc7

 

 

 

 

[V partii Djurajev,S (2297) vs Schwarhöfer,Ch (2186), (Wch U18), Turecko, 2007 dokázal ještě bílý partii prohrát!! Černý – zcela v souladu s dnešní dobou – nesložil zbraně, nýbrž zaútočil ve stylu našich křemíkových přátel 14…Sxh2+, načež po 15.Kxh2 (není jasné, proč bílý nenechal protivníka v problémech vykoupat hraje 15.Kh1) 15…De5+ měl zřejmě bílý již vypnuto

 

 

 

, protože po strašlivé hrubce 16.Jg3?? (stále vyhrávalo 16.Sf4 Dxf5 a nyní třeba 17.Dd8+ Kg7 18.Dxe7 Se6 19.Vae1) 16…Dxe3= prohrál partii ve 39. tahu! Čtenář si může sám (tréninkově) ověřit, že pokud by se bílý ještě po hrubce v 16. tahu vzpamatoval, partii by bez problému udržel. „Lepší půlka nežli nulka!“ Jen snad dodám: domnívám se, že v 19. století by dovedl útok do vítězného konce kdejaký kavárenský hráč, jemuž kdejaký mistr dával věž navíc…]

 

15.Jh6+1–0

 

Před matem v příštím tahu složil černý zbraně. Jeden z mých nejoblíbenějších šachistů minulosti Rašid Gibjatovič Nežmetdinov, o němž jsem napsal na našich stránkách poměrně obsáhlé dílo (viz roční výukový učební plán, 1. a 2. lekce v sekci historie) mne samozřejmě touto miniaturou nejen potěšil, ale i přilákal pozornost právě k Levenfišovu útoku!

 

 

12.1.2017         Jan Bílek

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Šachový citát

Šachy jsou prubířský kámen  intelektu.

Johann Wolfgang von Goethe

Šachová úloha
Šachový citát

 

Šachy podobně jako hudba a láska mají tu moc učinit člověka šťastným.
Siegbert Tarrasch

 

Výhodný hosting