Saint Louis 2018 – otazníky Nakamurovy pevnosti

 

 

Analyzujme třináctá lekce

 

Saint Louis 2018 – otazníky Nakamurovy pevnosti

 

Navždy jsem si zapamatoval název jednoho starého rozhovoru a zároveň citát 12. mistra světa Anatolije Jevgeněviče Karpova: „Možnosti šachu jsou nevyčerpatelné!“ Platí toto ještě dnes? Mnozí se domnívají, že díky železu (čtenář promine, že v článku budu počítače nazývat i právě takto; jednak se mně nový název, s nímž jsem se setkal na jednom zahraničním webu, náramně líbí, není ještě zažitý, a domnívám se, že vystihuje práci těchto, podle stále více a více šachistů různé úrovně hry, všemocných šachových monster) dnes již pomalu není co tvořit. Věda a umění jdou stranou a zcela uvolnily místo třetímu komponentu; totiž zápolení sportu.

 

Ne, dnešní lekce Analyzujme nebude o tom, zda jde o pozitivní či negativní trend, o zkracování času na přemýšlení, o tom, že za pár let bude o titulu mistra světa dost možná rozhodovat blicka minuta proti minutě se sekundovým zdržením. Nebude ani o tom, že lví podíl na stoupající křivce oblíbenosti až adorace šachu jako sportu nese pragmatismus ve hře, a že hlavním viníkem stavu je Magnus Carlsen, který ve svých partiích (minimálně v poslední době) nepřipus již vůbec žádné riziko. Nebudeme ani kritizovat, natož rozpitvávat, jeho lenost propočítávat v partiích ostré varianty.

Pravda, v lekci se jménu mistra světa nevyhneme, ale z jiného důvodu. To proto, že byl hlavním aktérem jedné z partií, o níž chci čtenáři povyprávět a nabídnout mu svůj pohled na věc.

 

Saint Louis, Rex Sinquefield a poklonkování

 

Mnozí čtenáři zřejmě sledovali nedávné celkem dramatické turnaje v Saint Louis, které každoročně sponzoruje americký šachový mecenáš multimilionář Rex Sinquiefield, který nějaký ten půl miliónek každý rok pustí, aby mu nejlepší šachisté světa – jak by jistě opět řekl mladý Bobby Fischer – dělali Kašpárky. Není radno si tuto persónu rozhádat 🙂 Možná jste drazí čtenáři viděli nějaké to video, kde proti sobě soutěží týmy supervelmistrů (v loňském roce opět, v náramné náladě, i Američan a chorvatský občan sovětského původu Garri Kasparov). Členem každého družstva je otec či syn Sinquefieldovi, užije se spousta legrace…

 

Po pětidenních už samých o sobě vyčerpávajících turnajích v rapid šachu a bleskovkách (hráči sehráli dohromady 27 partií!) si devět účastníoddáchlo, aby následujícího dne  nastoupili do hlavní soutěže každoročního velmi náročného turnaje. Osobně mně již vůbec nepřekvapuje, že zatímco mistr světa v podstatě odpočíval, mnozí by se možná po předchozích, i pro diváky nervy drásajících, soutěžích s kratším časem rozjeli domů…Jenže on je pan Rex dosti štědrý a lákadlo 70 000 dolarů i jistota slušného výdělku je dostačenou zárukou, že zůstanou všichni, i když s vážným hendikepem únavy, která se pochopitelně s probíhajícími koly prohlubuje. (Jeden volný den po 5. kole toho příliš nenapraví). Odezvou na výše uvedené skutečnosti byl samozřejmě nezvykle velký počet remíz. Na některých partiích bylo dokonce zcela jasně vidět, že vlastně žádný boj neprobíhá…

 

Nakamurova tragická partie – dějství první

Konečně přichází poslední kolo. Mistr světa se svým +1 ovšem ztrácí na vedoucího Caruanu půlbodík. Naštěstí mu losování přálo a v posledním kole hraje bílými se svým dvorním dodavatelem bodů Hikaru Nakamurou. Existuje tedy šance, že by své skóre rezultativních vážných partií +12 -1 (sic!) mohl ještě vylepšit.

 

Výsledek obrázku pro Nakamura foto chess

     

 

 

Carlsen,M (2842) – Nakamura,H (2777) Saint Louis USA 2018

(Bílek,J; live.chessbase.com; Grigorjan,K; analysis.sesse.net; chesspro.ru; chess24.com; Carlsen,M)

Nakamura se vyhýbá své korunní variantě v ortodoxní obraně dámského gambitu se Sc1-f4, totiž systémům s 6…c7-c5, i když lze směle říci, že je největším znalcem varianty na světě, a rozehrává poněkud skromnější, ale i pasivnější výstavbu. Nicméně po 34. tahu černého vzniká koncovka, již by ještě před několika desítkami let dávali hráči nejen světové špičky pomalu za remízu.

 

Domnívám se, že nebýt sympatický Američan tak strašlivě unaven, nemohl by tuhle  pozici prohrát s nikým ani v bleskovce a možná ani v partii naslepo. Vtip je v tom, že i když z desky zmizí jak jen dámy, tak pouze věže a černý navíc teoreticky ztratí svoji pýchu vzdáleného volného pěšce „a“, pořád stojí na šachovnici remíza jako vyšitá. Po dalších tazích se partie transformovala do následující pozice.

 

 

 

 

Černý byl opět na tahu, měl učinit svůj 55. tah. Stačilo zachovávat elementární přesnost, bdít nad silno-slabým pěšcem a7. Pokud by se bílý pustil do jakékoli zásadní akce (slůvko hazardní se v souvislosti se stylem mistra světa ale vůbec nehodí), chtěl by tedy třeba využít mírně oslabenou pěšcovou palisádu protivníkova krále, okamžitě je nejsilnější černá figura schopna vrhnout se do protiútoku; v takové situaci potom není jasné, jak by měl bílý bránit věčným šachům. Vzpomenu (spolu s první řadou) kupříkladu důležité políčko pro dámu a věčné šachy f4. (Df4+, Kh1, Dc1+ a podobně).

Za následující tah sklidil Nakamura podle mého nezaslouženou kritiku. Pokud se po 55…Df7 56.Da2! Dxa2 57.Vxa2

 

 

 

něco stalo, potom utrpěla první, nikoli ovšem jistě zásadní, úder nanejvýše psychika černého. Proč? Nakamura mistra světa jistě dokonale zná. Jestliže si do této chvíle musel dávat Carlsen pozor nejen na ony věčné šachy, ale i na hrubá přehlédnutí právě v souvislosti s tím, že těžkofigurové koncovky s dámami a věžemi vlastně nejsou charakterem koncovky, tedy byl nucen počítat varianty (!), potom od této chvíle je schopen prakticky do konce partie nalézat nejlepší tahy nebo pro soupeře nejnepříjemnější postupy.

Obecná intuice (nikoli propočet, ten se od této chvíle dlouho ocitá na vedlejší koleji) v nově vzniklé věžové koncovce bere vrch! A právě ona je hlavní oporou gigantické praktické síly současného mistra světa v klidných pozicích. (Viz můj článek …Fenomén fenomén MC…reinkarnace Capablancy). Jako důkaz může posloužit varianta, kterou uvedl po partii. Podívejme se jak hluboko pronikl do jádra pozice!

 

 

Jak zacházet s pěšci na jednom křídle?

 

V pozici diagramu navrhl mistr světa 57…g5!!.

 

 

 

 

Z logiky šachu a ekonomie obrany vyplývá, že pěšce spojeného útvaru bychom měli rozmístit tak, aby…se vyrovnal Achillovi! Pěšci se vzájemně kryjí a útvar obsahuje vždy minimum, tedy jen jednoho nechráněného pěšce!

 

Poznámka: Ostatně, pokud méně vyspělí šachisté někdy přemýšlí nad tím, proč bývá už i v blížících se koncovkách nebetyčně oblíben až adorován útvar, který vidíme na pracovním diagramu níže, potom vězme, že jde o stejný princip.

 

 

 

Díky správně postavené černé věži i Achillovým pěšcům, kde pata (pěšec f7) je navíc umístěna nejblíže k centru, aby ji mj. mohl vlastní král co nejdéle kontrolovat a vrátit se případně k jejímu krytí, aniž by přitom opustil centrum šachovnice, je partie remis, lhostejno kdo je v pozici na tahu!

 

To však není zdaleka vše. Podívejme se dále jak mohl černý partii dle mistra světa nejpohodlněji remizovat: 58.Kg3 Kg7 59.Kg4 Kg6 60.g3

 

 

 

60…Vb1!! 61.Vxa7 Vg1!=.

 

 

Před námi stojí skutečná aktivní pevnost! Varianta zároveň ukazuje jaký náskok má mistr světa v těchto druzích pozic – tedy nalezení optimálního rozmístění sil – před současnou konkurencí! Teprve po chvíli úvah dojdeme k závěru, že bílý sice může zkoušet ve hře pokračovat, avšak bezvýsledně. (V takovém případě bude muset přistoupit na výměny pěšců.) Ještě zdůrazněme, že černý navíc vůbec aktivně s obětí pěšce a7 hrát nemusel.

 

Právě Nakamura milující aktivitu by však byl nyní se svou pozicí či spíše s tím, že by manévr vymyslel, na výsost spokojen. 

 

Nakamurova tragická partie – dějství druhé

 

Nu, ale přesto: Odmyslíme-li si psychický stav obou soupeřů, potom se na šachovnici (tedy objektivně) nepohnul ani lísteček ve větru. Na desce stojí totální remíza. Jak je to možné? Vždyť bílá věž stojí aktivněji, černá je odsouzena kvůli obraně vzdáleného volného pěšce (VVP) a7 k pobytu na sedmé řadě. Jenže (VVP) „a“ něco znamená, ať již se zrovna nyní nemůže hýbat. Vždyť jej nepřátelská věž musí kontrolovat. Zabývat se jinými činnostmi by mohlo vést k neprodlenému manévru a7-a5 a Va7 (Tarraschovo pravidlo = věžstát za volným pěšcem, ať již jde o našeho či cizího bojovníka!)

 

Jenomže tu přichází na scénu opět psychologie! Z tohoto pohledu si tedy bílý pomohl, ale zdá se, že unavenému černému nezbývá než tahat sem a tam a čekat co bude bílý podnikat. Jenomže Nakamura vždy potřeboval k rozletu aktivitu a propočet.

To je snad vysvětlení toho, co následovalo!

 

 

V pozici diagramu následovalo eufemisticky řečeno pozičně neotesané 62…g5?. Unavený nejen z předchozích turnajů, ale nyní již i z dlouhé partie, Američan prostě musí něco podnikat, něco měnit. V takové psychologické situaci trpělivě pasivně čekat – například 62…Kg6= (tedy čekat, což již nyní, připomeňme, byla jediná rozumná cesta) nedokáže. Samozřejmě viděl jaký trumf dává protivníku do rukou po 63.h5!.

 

 

 

Poznámka: Už malé děti se učí jací pěšci v koncovkách jsou cennější a kterak větší hrdiny dále dělit podle síly a významu: 1/ kandidát na volného pěšce, 2/ volný pěšec, 3/ vzdálený volný pěšec a konečně 4/ volný krytý pěšec. To, jak jsou svěřenci bystří a aktivní trenér pozná – jak jsem se mnohokrát přesvědčil – podle toho, že ‚vymyslí‘ ještě pátou kategorii. Vzdálený volný krytý pěšec! 🙂

 

Nakamura tedy soupeři vytvořil teoreticky nejsilnějšího možného existujícího pěšce. Proč se tak stalo? Odpověď, nejpravděpodobnější vysvětlení (autor se dokonce domnívá, že jediné možné) nabídne čtenáři třetí a poslední dějství partie. Zde ještě poznamenejme, že při správné hře černého není vůbec vyloučeno, že se pozice stále pohybuje v koridoru remízy!

 

 

Nakamurova tragická partie – dějství třetí, poslední

 

 

Začněme netradičně: Vyspělejší šachisté vědí, že kupříkladu za jinak normálních okolností (Luděk Pachman používal výraz jinak rovnocenných podmínek, čímž myslel jak aktivitu figur, tak postavení krále, tak i neoslabenou pěšcovou formaci) nemůže věžová koncovka 4 proti 3 na jednom křídle skončit jinak než remízou. Zde bych ještě dodal, že obvykle je poměr 4 ku 3 tvořen pěšci tak, že silnější strana má navíc kandidáta na volného pěšce (KVP) v podobě pěšce „e“.

 

 

 

 

V partii Capablanca,J versus Yates,F Hastings 1930 stačilo černému, který byl na tahu k dosažení relativně jednoduché remízy hrát naše 39…h5!, přesně podle výkladu výše. Černý pokračoval chybně 39…Vc4?, načež se dočkal silného profylaktického 40.g4!, stále však mohl partii udržet. Jak uvádí Pachman, černý se musel v koncovce dopustit celé řady nepřesností aby dokonce tak geniální technik, jakým byl Capablanca, dokázal partii dovést do vítězného konce!

 

Zpět k naší partii: Již ve druhém dějství se po 62…g5? začal totiž Nakamura honit za svým stínemza vytvořením pevnosti, která však s největší pravděpodobností existovala pouze v jeho mysli. Není reálná.

 

 V pozici diagramu zažili zřejmě diváci na on-dinech šok, jehož případnou měřitelnou energii by jistě s nadšením využil při svých experimentech Nikola Tesla.

 

Výsledek obrázku pro Nikola Tesla obrázek

            Zdroj www.teslafan.cz

 

Nakamura totiž táhl 66…a5??.  Věřil, že po 67.Vxa5 stojí na šachovnici pověstná pevnost!

 

 

 

Zamysleme se! Pokud budeme uvažovat formálně, jaksi nečasově, zjednodušeně, své úvahy nedotáhneme do konce (což, zdá se, je u tak silného velmistra jakým je sympatický Američan vysvětlitelné skutečně strašlivou únavou, ale…) samopřesvědčování funkčnosti pevnosti bude vypadat takto: „Na desce stojí pevnost, protože minimálně jedna bílá figura musí dy strážit strukturální slabinu pěšce f3. Moje nyní osvobozená a velmi aktivní věž je schopna Achillovu patu f3 napadat jak ze třetí řady tak z pole f1 či f2. Jestliže tedy bílý není schopen uvolnit obě svoje figury kvůli ztrátě pěšce f3, musí stát na šachovnici pevnost. Musím si jen dát pozor, aby při postavení mého krále na h6 nevnikla protivníkova věž na f7, či jenom na sedmou řadu, a já jsem nebyl schopen pokrýt mou Achillovu patu pěšce f6. Jak znám Carlsena  bude zkoušet ještě všechno možné i nemožné, ale díky tomuhle mému aktivnímu počinu nemůže mojí pevnost zdolat!“

 

O jak hlubokou jde mýlku!! Jak ohromný náskok před současnou elitou má norský velmistr jsme si opět mohli ověřit v popartiové analýze. Ještě než Nakamura odevzdal svého pěšce a7, viděl Carlsen, že žádná pevnost s největší pravděpodobností neexistuje! Více než slova nám v pochopení pomůže následující stejný, přesto však jiný 🙂 diagram:

 

 

 

 

Carlsen napochoduje králem až na b8, přičemž jako štít proti šachům protivníkovy věže použije samozřejmě svou! „To ale znamená, že bílý přijde o Achillovu patu svojí konstrukce pěšce f3!?“ jistě se zarazí či argumentuje čtenář. Jistě! Tu je právě zakopán pověstný pes. Černý svojí úvahu o pevnosti nedotáhl do konce. Pád pěšce f3 znamenal současně konec jeho úvah jako by nešlo o ztrátu pouhého vojína, ale málem mat! Zatímco se bude černá věž zaobírat drcením pěšců královského křídla manévrem Vxf3, Vf4, Vxg4 nebo Vxe4 atd., bílý král se přesune na královské křídlo (viz žluté šipky) a bílý svými třemi kameny – králem, věží a pěšcem „h“ spustí regulérní matový útok! A ještě snad perličku. Carlsen šel dokonce ve svých úvahách v partii tak daleko, že měl obavy z toho, aby svým dlouhým vítězným manévrem nepřekročil remízových 50 tahů!

 

Jak vše skončilo?

 

Podrobných rozborů kouzelné i tragické koncovky si ještě určitě užijeme. Domnívám se, že minimálně oba nejlepší časopisy současnosti, tedy ‚Obozrenije 64‘ i New in Chess nám poskytnou během měsíce dvou vyčerpávající rozbory, a to i pozice diagramu výše. Dohrajme si tedy partii jen s krátkými vstupy:

 

67…Vb3+

 

 

 

 

Bez zajímavosti nebylo sledovat hodnocení želez 🙂 na různých webech: Stockfish 8, Stockfish 9 a konečně stejný motor, ovšem běžící na mnohem výkonnějším počítači, na stránkách analysis.sesse.net. (Ten nyní hodnotil pozici poměrem +2,1.) Vzhledem k tomu, že všechny motory ukazovaly hodnocení maximálně přes +2, lze se domnívat,  že výhru vidět nemohly a kroužily kolem (to znamená, že jejich navržené varianty – postupy spočívaly v celkem bezcílném popotahování – nechce se zneužívat název manévrování; zkušenější, zejména korespondenční šachisté vědí, že v takovém případě železo výhru nevidí).

Teprve po drahné době začal sesse ukazovat nejdříve cca +4, potom +6, +10, +14, v 85. tahu +70 🙂 a nakonec forsírované maty.

68.Kf2 Vb2 69.Kg3 Kg7 70.Va7+ Kg8 71.Va1 Kg7 72.Vf1 Va2 73.Vf2.

 

Teprve od této chvíle začne bílý král šplhat na klíčové pole b8, které jej finálně dovede ke spolupráci na přímém útoku proti králi přechodem přes bod e6, f5, g6 atd. Znova opakuji, že Carlsen svůj vítězný královský marš viděl nejméně od chvíle, kdy černý odevzdal pěšce a7, tedy od 66. tahu!

 

73…Va3 74.Vd2 Va7 75.Kf2 Kf7 76.Ke2 Vb7 77.Vd3.

Adorace železa skutečně není alespoň zatím na místě, nežijeme ve filmu – sociosci-fi Ona – Her! Sesse hodnotí pozici číslem +3,42; v hloubce 65 polotahů, selektivně 73 polotahů… Avšak finálně dochází k následující pozici…doporučuji milému čtenáři – pokud tak nečiní – aby si raději sedl či rovnou lehl…

 

Kdyby probíhala partie jak radí počítač, zbývaly by černému do úspěšné reklamace pravidla 50 tahů už jen asi 4 tahy!

77…Va7 78.Kd2 Ke6 [Programům se tento postup nelíbí a doporučují profylaktické 78…Vc7 79.Vd8 Kg7.] 79.Kc3 Ke7 80.Kc4 Vc7+ 81.Kb5.

 

 

 

Plán bílého se projasňuje! 81…Vc1 82.Vb3 Kf7 83.Kb6 Vc2?! [sadní je 83.Kf8.] 84.Kb7 Vc1 85.Kb8 (Tu již železa vše vidí! Tomu nasvědčuje i hodnocení Sesse +13,66. Nedopustil se však černý někde nepřesnosti/í?) 85…Kg8.

 

 

 

 

Jak se psávalo v knihách: Jedna z důležitých etap myšlení ve schématech skončila. Jak ale pokračovat? Právě zde si musíme uvědomit to, co věděl Carlsen nejméně před 20 tahy, totiž 1/,  že partii rozhodne přímý útok na krále (přečíslení útočníků 3–0!, neboť pěšce h5 je třeba počítat mezi agresory), a 2/ ztráta – oběť pěšce f3 pro něho vůbec nic neznamená…snad krom ztráty protivníkova času! Vždyť i po jeho pádu bude trvat věži ještě dva tahy n napadne a sebere dalšího pěšce…

Grigorjan,K: Jinak se věž převede s tempem na c7 a bílý král se prorve na královské křídlo. 86.Vb6 Kg7 87.Vb7+ Kg8 s intencí 88…Vc3. [Pražádnou šanci na záchranu nedává 87…Kh6 88.Vf7 Vc6 89.Kb7 Vd6 90.Kc7 Va6 91.Kd7! Vb6 92.Ke7 a Achilles f6 padá dokonce bez náhrady.]

 

 

 

88.Vc7! Vb1+ [88…Vf1] 89.Kc8!! Vb3.

 

 

 

 

 

Klíčová pozice! Nastává čas! Bílý by se dál nepohnul, pokud by neustále strážil věží pěšce f3. Nyní je bílý král dostatečně blízko, aby se mohl přesunout k závěrečnému pohovoru s černým monarchou.

 

Výsledek obrázku pro Obrázky šachy král

         Zdroj www.pixers.cz

 

90.Kd7 Vxf3 [Nebo 90…Kf7 91.Kd6+ Kg8 92.Ke6 Vxf3 93.h6. Oproti partii disponuje bílý dokonce tempem více. Konečně, možné je i tak trochu sedlácké 93.Vf7; bílý totiž posbírá více protivníkových pěšců.] 91.Ke6. V momentu, kdy je ohrožen či dokonce padá bílý Achilles musí bílý král vstoupit do útočné zóny e6. Pokud dosáhne pozice diagramu (je samozřejmé, že věž na sedmé řadě nemusí stát zrovna na c7), pozice je vynuceně vyhraná, resp. dá se prokázat variantami.

 

 

 

 

Superrychlý Sesse tu hlásí mat ve 27 tazích! (Tu si čtenář může otestovat i svoje domácí želízko, vědom si ovšem toho, že program občas sám své názory na mat ve větší hloubce koriguje…:-)).

Černá věž by si měla nechat zajít chuť na dalšího pěšce. Vždyť může být ráda, že alespoň na chvíli poslouží svému umírajícímu vůdci tím, že kontroluje bod f5 a svého Achilla f6 – ostatně o něm ještě bude v komentářích řeč.

Dodejme, že s digramem výše se ještě setkáme. Poslouží nám totiž ke srovnání.

 

91…Vf4 92.h6! Mnemotechnické pomůcky na diagramu – domníváme se – ukazují vše podstatné. Tedy pouze zdůrazněme význam přechodové komory bodu f5. V podstatě se dá i říci, že pěšci – sirotci e4 a g4 jsou díky silné hrozbě manévru Kf5-g6 nepřímo kryti 

 

 

 

 

92…Kh8 [Tedy po 92…Vxg4 matil bílý 5. tahem! 93.h7+ Kh8 94.Kf5 Vg1 95.Kg6 nebo 92…Vxe4 93.h7+ Kh8 94.Kxf6 Vf4+ 95.Kxg5 a mat též není za horami.] 93.Vb7. Černý se ocitá ve zvláštní, málokdy vídané formě nevýhody tahu! 93…Kg8

 

[Po 93…Vxg4 bílý opět vynuceně matí po dvojúderu 94.Kf5. Zajímavější je 93…Vxe4

 

 

 

 

 

, které v sobě skrývá léčku! 94.Kf5 Va4, a teď nikoli nabízející se útočné 95.Kg6?? skrze 95…Va8 96.Kxf6 Ve8! a pozice se náhle ocitá v rovnováze! Bílý si musí počínat racionálně: 95.Kxf6(95…Vxg4? 96.Kg6 s matem ve dvou tazích), sebrat i druhého pěšce g5, načež vzniká jakási pozice Maximum. Ať se černý brání sebelépe, maximum čeho dosáhne je zhruba tato pozice:

 

 

 

 

 

Bílý samozřejmě se dvěma spojenými volnými pěšci a trvajícím útokem musí vyhrát; přinejhorším manévrem Kh4, g5, Kh5, kde pěšec „g“ slouží dočasně jako štít. Varianta 95.Kg6?? ještě jednou potvrzuje starou pravdu, totiž že partie se dá pokazit v jakýkoli moment, v sebevyhranější pozici!]

 

94.Vg7+ Kh8 [Po 94…Kf8 95.Vg6 neexistuje obrana proti postupu pěšce h.]

 

 

 

95.Kf7! Hrozí mat třetím tahem dokonce dvěma způsoby. 95…Vxe4 96.Kg6. [Proti matovým konstrukcím není léku. Hrozí 97.Ve7 a 98.Ve8#, zároveň ovšem též 97.h7 a 98.Vg8#.]

 

 

 

 

Pěšec f6 vytváří dokonalý kryt a aktivní straně vydatně pomáhá! To názorně ilustruje varianta 96.Kxf6??= Vxg4 97.Kg6 Va4! nebo 97.Vxg5 Vxg5 98.Kxg5 Kh7 i 97.Kxe5 Vh4.]

 

96…Va4 97.Vh7+ 1–0

[Partie by pokračovala 97.Vh7+ Kg8 98.Ve7 (=98.Vg7+) 98…Va8 (Po 98…Kf8 matí bílý ve třech tazích.)

 

 

 

 

99.Kxf6. „Tak tohle mám za svou ochotu spolupracovat? Vždyť do bojů pro bílé jsem ze sebe vydal vše! může si ještě před popravou ztěžovat formálně Nakamurův pěšec f6, který ovšem věrně sloužil bílému.

 

 

 

Čtenář promine, ale při tomto snad trefném, snad pro někoho i vtipném a odlehčeném, monologu si nemohu nevzpomenout na Pjakinovy podpindosniky 🙂 99…e4 100.Kxg5+-.

 

 

Výsledek obrázku pro Nakamura foto chess

 

 

Jak ukazuje analýza podle počítače i bez, černý měl pravděpodobně k dispozici lepší obranné možnosti; zkrátka – v krajním případě se mohl bránit lépe. Otázka kvalitnější, zřejmě však přesto nedostatečné pevnosti (v 83. a 88. tahu), tedy ANO NE  ponechme tedy zatím v zásadě otevřenou!

 

Jsme zpět: Anatolij Karpov: „Možnosti šachu jsou nevyčerpatelné!“ Autor si dovolí dodat: „…i za současné nekritické adorace počítačů, o zřejmě neexistující samoučící umělé inteligence AlphaZero nemluvě!“

 

Poté co si soupeři opět potřásli rukama, byli šokováni nejen diváci sledující partie 9. kola on-line, ale i někteří glosátoři. Partie, resp. její část od řekněme 55. či   strašlivého 62. tahu g7-g5 se jeví tak podivně, černý hrál tak slabě, že člověka nemůže nenapadnout, zdanebyla partie domluvena, výsledek dohodnut předem. Jistě, výše jsme si vysvětlili proč mohlo u černého dojít  k takovým výpadkům.

Dovolím si na konci kapitoly vyslovit kacířskou myšlenku založenou na tezi „když dva dělají totéž, není to totéž“! Představte si, že by se v posledním kole turnaje střetli ruští velmistři Griščuk a Karjakin. V případě výhry se Griščuk dostával na +2, tedy mezi vítěze. Co myslíte, našel by se člověk, který by toto podezření vyslovil?

 

 

Co dělat při rovnosti bodů?

Logicky uvažující člověk se nestačí divit, co všechno se dá vymyslet za pomocná hodnocení v případě rovnosti bodů na prvních místech! Dalo se myslím překousnout, že turnaj kandidátů mistrovství světa 2013 o to, kdo vyzve k zápasu tehdejšího mistra světa Ananda, vyhrál Magnus Carlsen díky pomocnému hodnocení číslo jedna, tedy počtu výher. Pokud by se svět vrátil do normálních dob, potom by musel přiznat, že Sonnenbornův systém je jasně nejspravedlivější pomocné hodnocení, když už nechce vítěze vystavit rapid partiím či bleskovkám nebo dokonce tzv. ‚Armageddonu‘. Pokud by měl o vítězi rozhodovat Sonnenborn, potom by si tehdy proti Anandovi zahrál znovu Vladimir Kramnik a historie mistrů světa by zajisté doznala změn.

Nestačil jsem se však divit co vymyslel náš filantrop Rex Sinquefield za pomocné hodnocení v tomto turnaji (resp. s ním souhlasil): počet bodů ( prvenství dle počtu dosažených bodů zatím naštěstí nikdo nezpochybňuje…), vzájemná partie, počet výher, počet výher černými kameny a nakonec…los!

 

Výsledek obrázku pro los obrázek  Výsledek obrázku pro smajlík údiv

 

 

Zrušení Sonnenbornova vedlejšího hodnocení může mít dle mého soudu jen jednu hlavní příčinu. Průměrný americký divák, by se se systémem výpočtu nepopasoval. Nelze mu jej prostě vysvětlit!

 

 

 

 

To v české republice je situace o poznání lepší. Zkoušel jsem vysvětlovat systém (nejdříve Buchholtz, později Sonnenborn) dětem asi od 10 let, a musím přiznat, že celkem úspěšně 🙂

Zde si může čtenář prohlédnout tabulku letošního turnaje v Saint Louis

 

 

 

Čtenářům, kteří se podiví tomu, že v tabulce je přece Sonnenborn uveden vysvětlím, že standardizovaný formát tabulky je stažen z webu live.chessbase.com.

Protože podle pravidel spolu měli vítězové sehrát zápas v krátkých rapid partiích (pokud je mistr světa odpočatý, s oblibou se tak děje ihned po skončení poslední partie), podle regulí měl přijít na řadu los, který by třetího z vítězů vyřadil. To už bylo příliš i na Carlsena, takže konečný verdikt zněl tři vítězové. Na Sonnenbornovo pomocné hodnocení si nikdo nevzpomněl…Levon Aronjan byl původně sovětským občanem, nyní samozřejmě Arménec, tedy přestavitel ruské či sovětské šachové školy! 

 

Tím bychom mohli článek i ukončit…hnacím motorem k napsání dnešní lekce Analyzujme byly ovšem nejen komentáře na webových stránkách, na nichž jsem partii Carlsen vs. Nakamura sledoval...

 

Nové je jen dobře zapomenuté staré

Při sledování významných turnajů (při práci trenéra a teoretika na plný úvazek jde o povinnost, je nutné zůstat v kurzu) pozoruji většinou více webů najednou. Nejkulturnějším z nich je bezesporu Chesspro.ru. Komentáře chatujících diváků jednoznačně ukazují, že jejich velká část má relativně vysokou výkonnost nejméně první výkonnostní třídy nebo dokonce kandidáta mistra. Z používaných jmen se později vyklubal například Michail Krasenkov, a to zjevně nejde o jediného velmistra, který tu on-line přenosy sleduje.

Když v naší partii zahrál Hikaru Nakamura nešťastné 62…g5 a následně 66…a5 napsal jeden čtenář (s nebývalou rychlostí!) na web, že na chlup stejná pozice vznikla v partii Gajewski,G vs. (a teď se opět něčeho přidržme) Vachier-Lagrave,M v roce 2013!!

 

Gajewski,G (2640) – Vachier Lagrave,M (2715) Reykjavík 2013

(Bílek,J; Benjamin,J; NN)

 

 

 

Černý na tahu. Už tato koncovka by nám měla jasně napovědět a zodpovědět s velkou pravděpodobností správně otázky:

1/ Jak by střet dopadl při oboustranně přesné hře, 2/ co významného se v partii během několika tahů odehrálo a konečně 3/ jak partie skončila!

 

?

 

!

 

Řešení 1/: na šachovnici vidíme (opět :-)) remízovou pozici! Na diagramu z partie Capablanca,J vs. Yates stála obvyklejší struktura pěšců 4 na 3 s  KVP „e“. Tu černému chybí pěšec „h“, bílý je tedy majitelem KVP „h“. Zremizovat takovou pozici je ještě jednodušší, protože po výměnách pěšců (jinak bílý progresu nedosáhne) zbude silnější straně buď pěšec právě na sloupci „h“ nebo g“. Oba krajní pěšci jsou totiž nejhorší co může silnější stranu potkat. (Kdo ze čtenářů zná koncovky Věž + pěšec proti Věži  s králem slabší strany pod pěšcem, ten ví, že na tyto bojovníky nemusíme  aplikovat ani Phillidorovo pravidlo 6. řady.)

 

Následovalo: 36…Va1+ 37.Kh2 Va3 38.Vb7 Vc3 39.Kh3 Va3 40.Kg4

 

 

 

 

 

40…Va2! Aktivita! Viz poznámka k 57. tahu černého předchozí partie. 41.Kg3

 

[Hodně o správné obraně nám napoví varianta: 41.g3 Vh2 42.Va7 Kf8 (nyní je jasné, že bez výměn pěšců bílý ničeho nedosáhne, proto…) 43.f4

 

 

 

 

43…exf4 44.gxf4 (44.Kxf4 Vh1!= a bílý se nepohne z místa) 44…Vg2+ 45.Kf3 Vh2 46.Kg3 Vb2 47.f5 gxf5 48.exf5 Vb4=. 

 

 

 

 

 

Viz poznámka u řešení 1/. Dodejme, že daleko nejhoršími dvěma pěšci navíc, kteří mohou na šachovnici zbýt, jsou právě pěšci „f“ + „h“. V takových situacích dosáhne slabší strana remízy, pokud dbá na dostatečnou aktivitu a souhru svých sil a věnuje pozornost bodům před oběma pěšci. (Tu by ovšem černý pozici bez pěšce f6 prohrál vinou pasivity svého krále. Na koncovku s pěšci „f“ a „h“ a zřejmou remízou v rozboru níže ještě narazíme) 49.h5 Vb3+ 50.Kf4 Vb4+ 51.Kf3 Vh4=.]

 

41…Va3 [41…Vc2 42.Kh3 Vf2 43.Vb3 Kg7 44.g4 vedlo více méně do analogických pozic jaké mohly vzniknout v partii.] 42.Vb2 Kg7 43.Kf2.

 

 

 

 

43…Va7  Vachier volí vyčkávací taktiku…čtenář pravděpodobně začíná něco tušit! Bylo lze doporučit aktivnější přístup. Například: 43…f5!? 44.Vb7+ (Žádné problémy před černého nestaví 44.exf5 gxf5 45.g4 e4 46.fxe4 fxg4=.) 44…Kf6 45.Vb6+ Kf7 46.exf5 gxf5 47.h5

 

(Poučný je pravda nevynucený manévr: 47.Kg3 Va2 48.h5 Kg7 49.Ve6 f4+ 50.Kh2 Ve2 51.Kg1 Kf7 52.h6 Ve1+ 53.Kf2 Vh1 54.Vxe5 Vxh6 55.Vf5+ Vf6 56.Vxf6+ Kxf6=

 

 

, končící remízou díky opozici, resp. kritickými políčky, které zůstanou v moci černého krále po g2-g3 nebo g2-g4.)

 

 

47…f4= (s ideou Va1-h1).

 

 

 

48.Kg1 with the idea to try to come with the king to g4-f5. 48…Va8 49.h6 Vg8 50.Va6 Vh8=.]

 

44.g4

 

 

 

! !

 

44…g5? V současnosti jeden z nejlepších šachistů světa se před několika lety – aniž by jistě byl unaven tak strašlivě jako americký velmistr – dopouští totožné chyby, když věří svému úsudku o (s největší pravděpodobností) neexistující pevnosti!

Neznámí glosátoři, kteří se v databázích označili jako CETeam k postupu vedoucímu k falešné pevnosti nepřidávají žádný znak! Píší však: A very risky move because now White gets a strong and dangerous h-pawn.

 

[Remízu měl černý zajištěnu po 44…Va3 45.Vb7+ Kg8 (45…Kh6?? 46.Vf7 Va6 47.Vxf6!+-) 46.h5 gxh5 (samozřejmě nikoli 46…g5?) 47.gxh5 Va4!. Aktivita nejsilnější figury na šachovnici, napadání pěšců a nejrůznější otravování je správným receptem jak udržet partii. Čtenář si zajisté všiml, že tu se úkol černého ztížil, což je pravděpodobně důsledek pasivního 43. tahu! 48.Vb6 (48.Kg3 f5 49.exf5 Vf4=) 48…Kg7 49.Kg3.

 

 

 

 

49…f5! Pointa spočívá v transformaci do věžové koncovky, která nese znaky teoretické remízy! 50.exf5 Vf4 51.Vg6+ Kh8 52.f6 Kh7 53.Vg5 Vxf6 54.Vxe5=.

 

 

 

 

Před námi skutečně stojí pozice elementární (teoretické, přesné) remízy. I méně zkušeným hráčům se hodí znalost: ve VK, kde má silnější strana dva pěšce navíc jsou nejhoršími možnými jeden rohový a druhý f či c odříznutí jedním sloupcem. Ohraničení hybnosti, blokáda a dostatek šachů potom činí pozici remis, protože slabší strana si může často dovolit přecházet do pěšcovek. Důležité je též držet krále slabší strany na 7. řadě a zabránit tak případnému vertikálnímu odříznutí.

44…Vc7 45.Vb6 Va7 46.Kg3 Va4!.

 

 

Kontrolovat 4. řadu a bdít nad možností f6-f5 – to zajišťuje černému remízu i zde. 47.h5 (47.g5 fxg5 48.hxg5 Va1) 47…gxh5 (jen ne 47…Vc4?? pro 48.g5!+-) 48.gxh5 f5 s přechodem do varianty  44…Va3.]

 

45.h5 Kf7 46.Ke2 Vd7 47.Vb3 Kg7 48.Vd3 Va7.

 

 

 

Nyní je vše jasnější a naše domněnka se potvrzuje. Stejně jako Nakamura se i Vachier s velkou pravděpodobností domníval, že se mu podařilo postavit funkční pevnost a klíčem k záchraně je v pravý čas přímý útok na Achillovu patu bílého pěšcového útvaru pěšce f3…a stejně tak na něho čeká kruté rozčarování, protože Grzegorz Gajewski sehraje závěrečnou část partie stejně skvostně jako Magnus Carlsen! Nastává fáze pochodu krále do týlu protivníka, tedy na b8…Ale…

 

49.Kd2 Vc7 50.Vc3 Vd7+ 51.Kc2 Va7 52.Kb3 Vb7+ 53.Kc2 Va7 54.Vd3 Vc7+ 55.Kb3 Kf7! 56.Kb4 Ke6!.

 

 

 

Černý nachází plán, který se alespoň tváří jako profylaktický a účelný. Vždyť pokud existuje v pozici pevnosti záchrana, potom musí vést přes zapojení krále do boje. Proč by monarcha nemohl v rámci možností – tedy ze čtverce VVP h5 – pomoci v boji proti vtržení bílého krále do jeho ležení?

 

57.Kb5 Vc1 58.Kb6 Bílý však – alespoň zatím – nedbá; vždyť nemá důvod měnit svůj generální plán. 58…Vc2 59.Kb7 Ke7 60.Vb3 Kf7 61.Kb8 Kf8 62.Vb6 Kf7 63.Vb7+ Kf8 64.Vc7 Vd2 65.Vc3 Ke7 66.Kb7 Vd1 67.Vc7+ Kf8.

 

 

 

 

Kritická pozice. Bílý musí přejít k finální fázi svého plánu, tedy vniknout králem do útrob královského křídla a zaútočit opět všemi třemi kameny. Černý samozřejmě nemá jinou protihru nežli…pouštět hrůzu na Achilla 🙂 V této partii bude mít ovšem její závěr jiný – vynucený charakter; obě strany budou ještě muset zapnout své počítací mechanismy!

 

68.Kc6 Vd3 69.Vd7. Od této pozice se do analýzy zapojuje Joel Benjamin, který ukázku uvádí v knize Liquidation on the Chess Board: Mastering the Transition into the Pawn Ending“. 68…Vxf3 70.Kd6.                                                                                   

Gajewski vs VachierLagrave 2013 (po 70.Kd6)

 

 

        Carlsen vs Nakamura 2018 (po 91.Ke6)

 

 

 

Srovnejme oba diagramy! Černý je vždy na tahu, avšak v naší současné partii měl bílý jakési tempo méně. Manévr Ke6-f5-g6 v případě, že černá věž začne konzumovat pěšce e4 či g4, se o jeden tah opožďuje. Domníváme se, že při přesnější obraně mohl takové situace docílit i Nakamura v předchozí partii. Na druhé straně se ukáže, že toto nemá pro hodnocení pozice zásadní význam. Jasné je jedno! Pozice z partie Gajewski vs Vachier-Lagrave zasluhuje detailnější rozbor!

 

70…Vd3+!?.

 

 

 

 

Studujíce rozbory níže, těžko říci, zda představoval šach věže z d3 léčku, jakýsi bluf (jestliže je pozice objektivně prohraná, potom jsou – jak víme – povoleny jakékoli zbraně!) nebo se prostě zdál černému správný. Otazník, který mu přiřkli neznámí glosátoři nazývající se CETeam, si však stoprocentně nezaslouží, protože z největší pravděpodobností nemění hodnocení pozice! 

[Nejtužší odpor kladlo 70…Vf4 71.Ke6 Kg8! (71…Vxe4 72.Kxf6 Vd4 73.Va7 Kg8 74.Kxg5+- nebo 71…Vxg4?! 72.h6 Kg8 73.h7+ Kh8 74. Kf5 vede k rychlému matu.) 72.Vc7!. Diagram zachycuje totožnou pozici z partie Carlsen,M vs Nakamura,H (po 91…Vf4), jen s tím rozdílem, že v naší partii táhne černý!

 

 

 

 

(Doplňme ještě Benjaminovu glosu. Hrubě chybné bylo 72.h6?? Vxe4 73.Kf5 Vd4!=, načež černý vyhrává /další/ tempo a remizuje!)

 

72.…Kh8

(Opět jsou oba bílí pěšci na čtvrté řadě nedotknutelní: 72…Vxe4 73.Kf5 Va4 74.Kg6 Va8 75.Kxf6. Pěšec g5 padne a dostáváme se do již zmíněné zcela prohrané koncovky se dvěma volnými spojenými pěšci h a g při nesmírně aktivních figurách. Ještě pro kompletnost 72…Vxg4 73.Kf5a 74.Kg6+-.)

 

 

 

 

 

Tu se výše zmínění analytici CETeam dopouštějí hrubé analytické chyby, považujíce pozici za remízovou! Píší: „Černý vyčkává a bílý není sto svo pozici zesílit.“ Jako důkaz uvádějí poučnou, nikoli však – jak se domnívali – vynucenou variantu 73.Kf7?? Kh7=.

 

 

 

 

Vtip tkví v manévrování černého krále. Bez kooperace černého svůj omyl už bílý nenapraví: 74.Ke6+ Kh6. GM Benjamin však též nalézá optimální postup vedoucí k výhře: 73.h6! Kg8

 

(Pro nás již téměř standardním způsobem reaguje bílý po 73…Kxe4 74.Kxf6 a 75.Kg6; 73…Kxg4 74.Kf5!; za nejzáludnější považujeme 73…Vf1! 74.Vg7!, nikoli však 74.Kf7?? Kh7= viz 73.Kf7??.)

 

74.Vg7+ Kh8 75.Kf7! Vxe4 76.Kg6 Va4 77.Vh7+ Kg8 78.Ve7 Va8 79.Kxf6 +-. Pro úplnost dodejme, že bílý vyhraje i prostým sesbíráním pěšců po jemném tempovacím úvodníku 73.Ve7!?.

I Joel Benjamin tedy dochází k závěru, že záchrany není (jak my víme ani s tempem více ve srovnás partií Carlsen,M vs Nakamura,H 2018).

 

71.Ke6 Vxd7 72.Kxd7.

 

Závěrečný propočtový test

 

Zadání: Černý na tahu. Propočítejte nezbytné varianty a rozhodněte jak partie dopadne. K perfektnímu propočtu je zcela nezbytné dopočítávat varianty do jasných konců, popřípadě správně zhodnotit konečné pozice variant!

 

 

 

 

 

? ? ?

 

 

 

Řešení naleznete v souboru Gajewski_Vachier-Reseni

!

             

 

Polský velmistr Řehoř Gajewski (*1985) v současné době zaujímá 8. místo národního žebříčku s ratingem 2600.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Šachový citát

Šachy jsou prubířský kámen  intelektu.

Johann Wolfgang von Goethe

Šachová úloha
Šachový citát

 

Šachy podobně jako hudba a láska mají tu moc učinit člověka šťastným.
Siegbert Tarrasch

 

Výhodný hosting