Carlsenovská intuice nebo matematika

V čem tkví síla Carlsenovy hry?

Samozřejmě, že i jen mírně zkušenější čtenář uzná a pochopí, že důvodů herní převahy je mnoho. Počínaje znalostí tisíců a tisíců teoretických pozic koncovek (tedy tam, kde většina hráčů vůbec neví, jak pozice stojí, mistru světa stačí pohled na desku), pokračuje dokonalou psychologickou přípravou a tím pádem i výběrem zahájení, kladení důrazu na centralizaci a boj o centrum, fyzickou kondicí hodnou špičkového sportovce, psychická stabilita a nezměrná vůle po vítězství, bojovnost, ale hlavně vpravdě božský talent v podobě tzv. obecné intuice! Ta se projevuje ve zjednodušených pozicích povětšinou bez obsahu dynamiky, tedy logicky nejvíce v technických koncovkách.

Ještě snad doplňme pro méně zkušené šachisty, že koncovky lze dělit dle nejrůznějších parametrů, nejen podle figur, které zůstanou na desce. Zde mám na mysli tyto dvě skupiny: 1/ koncovky teoretické (dle Dvoreckého tzv. přesné), které jsou známé, uvedené v literatuře a 2/ technické (nepřesné), v nichž musíme, rozehrávajíce je, zapojit do hry svůj um se vším všudy. Základním úkolem je potom snaha převést ve vhodný moment koncovku technickou do teoretické…a těchto pozic, diagramů, tedy znát co nejvíce!

Uvedu zde celkem příznačnou ukázku z partie mistra světa proti snad nejpilnějšímu teoretikovi světa a zároveň možná nejkreativnějšímu super velmistru současnosti Levonu Aronjanovi.

V pozici diagramu hrál mistr světa 36.Vb2, načež následovalo 36…Vg4+

Test 1: co myslíte, je pozice při nejlepší hře obou stran remis nebo ji bílý dokáže vyhrát?

Test 2: jak byste pokračovali bílými?

Test 3: souhlasili byste s rozhodnutím černého zjednodušit pozici a vyměnit věže? 36…Vg4

Podívejme se nyní, jak jste si v testech vedli, ale i na hrubý Aronjanův omyl, který jej stál dost možná partii!

Magnus Carlsen byl vychován na západě, tedy od něho těžko můžeme očekávat skromnost kupříkladu jeho předchůdce na trůnu, a v mladších letech se dokázal někdy o druhých geniálních šachistech vyjadřovat i – mírně řečeno – nepříliš korektně.

Prohlásil třeba (parafrázuji): „Co se týče intuice, jsem silnější než mladý Kasparov. Pozicím rozumím lépe.“ Nyní budu možná milé čtenáře šokovat, vždyť výše jsem psal o nevhodnosti, v nejednom článku dokonce až drzosti. Carlsen měl totiž ČÁSTEČNĚ pravdu!

Dělení šachistů

Každý, kdo někdy v životě dostal do ruky vysloveně starou knihu se mohl dočíst, že šachisty lze dělit do dvou skupin. Dle parametru stylu hry potom rozdělení vypadá, dle tehdejšího náhledu řekněme z 19. a počátku 20. století, takto: existují hráči kombinační a naproti tomu hráči poziční. Tohle je ovšem velmi hrubé a nepříliš přesné rozdělení!

Nyní přeskočím desetiletí, snad abych čtenáře nenudil. Mark Izrailjevič Dvoreckij ve svých dílech navrhoval dělení na dvě skupiny: 1/ hráči upřednostňující přísnou logiku (induktivní myšlení, tedy od konkrétního k obecnému, od propočtu k hodnocení); 2/ pravý opak potom tvoří skupina šachistů intuitivního charakteru (deduktivní myšlení, tedy od obecného ke konkrétnímu). Hráč té které skupiny se pozná snadno. Hrajete partii či vidíte novou pozici. Co vás napadne nejdříve (samozřejmě po získání všech vstupních informací kdo je na tahu a zjištění materiálního poměru)?  Vrhnete se do víru propočtu variant? Potom jste induktivní šachista, mohli bychom říci ‚matematik‘. Nebo si začnete nejprve všímat třeba postavení jednotlivých figur, jejich vztahu, postavení králů, pěšcové struktury a podobně. Potom patříte do skupiny deduktivních šachistů, tedy intuitiků!

Která skupina je ta vaše? Otestujte se

Chcete milí čtenáři zjistit či se ujistit, zda jste se již dříve zařadili do ‚správné‘ kategorie? Nebo si ověřit správnost teorie? Potom se podívejte na diagram níže. V materiálně vyrovnané pozici je černý na tahu. Je velmi důležité zaznamenat (zapamatovat) si úplně prvotní myšlenky – úvahy, které vás při pohledu na diagram napadly!

Dvoreckij ovšem ve svých dílech již naznačuje, že ani toto rozdělení není ideálním, a pokud mě paměť neklame, narážel později již na ‚fenomén Michaila Tala‘. Trochu mně tyto úvahy v jeho dílech připomněly Alberta Einsteina se svojí až nenávistí ke kvantové fyzice. Ku konci života tedy sice připustil, že ‚bůh možná v kostky hraje‘, tedy něco na nepochopitelných jevech je, ale zároveň dodával, že kvantová teorie, pokud je vůbec životaschopná, není zdaleka kompletní…

Problém rozlouskl Kasparov, i když ne zcela

Podle mého Dvoreckého pokračovatel v otázce stylu šachistů se vyjádřil pregnantněji. (Upozorňuji ale, že jeho dělení, jak sám píše, se již týká výsostně velmi silných světových hráčů.) Kasparov navrhl následující dělení:

1/ logicky myslící šachisté, kteří nedostatek intuice kompenzují mnoha jinými silnými stránkami.

2/ šachisté s výjimečně vyvinutou tzv. obecnou intuicí

3/ šachisté s intuicí, která funguje v ostrých, dynamikou nabitých pozicích. (Šachovým žargonem se jedná o kombinační čich, mimořádně rozvinutou fantazii)

‚Fenomén Tal‘ 13. mistr světa takto rychle vyřešil a ještě dokázal svojí pravdu obhájit! Michail Něchemjevič totiž – možná pro někoho překvapivě – nepatřil vysloveně, plně, do skupiny počtářů, tedy logiků, nýbrž měl mimořádně vyvinutou intuici, která fungovala v nejostřejších situacích. Kasparovovy důkazy se opírají o Talovy celkem slabé výsledky proti vysloveným počtářům (1. skupiny), jakým byl třeba Viktor Lvovič Korčnoj nebo Lev Abramovič Polugajevskij.

Magnuse Carlsena musíme zcela jasně zařadit mezi šachisty s obecnou intuicí. Ve stejné skupině bychom našli Karpova, Petrosjana, Smyslova, Rubinsteina, samozřejmě Capablancu…

Poznámka: Když zůstaneme u příměrů z fyziky, tedy zrovna tak, jako kvantová teorie si nedokáže dodnes poradit třeba s dvouštěrbinovým efektem, já sám jsem v literatuře narazil zrovna na příklad z Talovy praxe! Jeho vyprávění o popartiovém rozboru s Botvinnikem. Můj příspěvek však není nafukovací a obávám se, že i tak se dnes najde hodně líných čtenářů – šachistů, kteří článek přejedou očima a jejich zrak nejspíše ulpí jen na ukázkách a diagramech se zadáním…

V čem je mistr světa zranitelný?

Za prvé i dnes existuje podle mne nemalá skupina šachistů, která dokáže Carlsena, lidově řečeno, přepočítat, a toto je také důvodem, proč se velmi často vyhýbá ostrým pozicím, zejména s nejistým vlastním králem. Za druhé potom u současného mistra světa tak trochu hapruje právě intuice v pozicích, kde je třeba se opřít o její specifickou část.

Důkazy? Devatenáctiletý Alireza Firouzja! Možná vážení čtenáři víte, co mistr světa prohlásil před turnajem kandidátů, jehož vítězem se stal opět Jan Nepomnjaščij. Carlsenovi prý chybí motivace a zápas bude hrát pouze v případě, kdy TK vyhraje Alireza Firouzja! Na jedné straně poklona mistru světa: chce se utkat s mladším hráčem, který jej poměrně často přepočítává právě v ostrých pozicích figurové hry, když na šachovnici panuje zmatek a podobně. Na straně druhé si ale Carlsen možná velmi dobře uvědomoval, jak těžce tím 19 letého chlapce poškodí; ten nebude moci takovou ‚pochvalu‘ psychicky unést. A stalo se!

Ostatně nebýt psychické lability Jana Alexandroviče, jejich zápas o šachovou korunu, hraný koncem roku 2021, by také možná dopadl jinak, nemluvě o výsledku 6-6 o tři roky dříve proti ‚logickému‘ počtáři Fabianu Caruanovi.

Neočekávám, že se mnou bude vážený čtenář ve všem souhlasit. Na závěr rozborů si dovoluji přidat ukázky, v nichž mistr světa ‚nezvládl dynamickou rovnici‘.

Vydejme se po časové ose zpět. Poslední turnaj: online rapid, Miami, Florida, zápas Carlsen-Duda.

Po odfláknuté první rapid partii chtěl Carlsen v druhé zvítězit, i přes jisté riziko. Podle mého právě tato – byť rapid partie, ale zvykejme si – vhodně doplňuje výše uvedené výstupy. (Partie se dá výtečně použít pro tréninkové účely. Témata Strategie útoku na krále v centru a Protiúder v centru.)

Na závěr článku se podívejme se na další ukázky Carlsenova jistého ‚dynamického či propočtového selhání‘ v pozicích, které nejsou zase tak náročné, aby ani jeden z hráčů nebyl schopen se v pozici správně zorientovat. Ukázky neobsahují situace, kdy se mistr světa již nacházel v časových tísních, avšak vyhnout se partiím hraných zrychleným tempem dnes již možné není…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Šachový citát

Šachy jsou prubířský kámen  intelektu.

Johann Wolfgang von Goethe

Šachová úloha
Šachový citát

 

Šachy podobně jako hudba a láska mají tu moc učinit člověka šťastným.
Siegbert Tarrasch

 

Výhodný hosting